Nejlépe se problémům vždy vyhnete, pokud budete opatrní a vůbec nedáte šanci tomu, aby nastala riskantní situace. Mezi základní preventivní opatření patří:
Důsledky kontaktu s vodičem jsou odvozeny od jeho intenzity, délky, trasy, kterou proud v těle prošel a celková kondice zasažené osoby. Rozdíl je i v tom, jestli se jedná o střídavý nebo stejnosměrný proud.
V kostce řečeno – proud vždy do těla musí někudy vejít, někudy projít a někudy odejít. Celá tato jeho cesta s sebou nese rizika. Pokud vede například přes srdce, je vysoce nebezpečná.
I odpor kůže je na různých místech těla jiný. Odlišný průběh bude mít proud, který vstoupil do těla přes mokrou pokožku a ten, který vstoupil přes suchou pokožku. Vstup přes mokrou kůži má následky fatálnější.
Rozhodujícím faktorem je nejen cesta proudu, ale i délka a intenzita jeho procházení. Čím silnější proud a delší trasa, tím horší následky.
Na úrazech elektrickým proudem bývá zrádné to, že osoby poskytující první pomoc často nerozeznají, že se jedná právě o takový druh zranění. U nižšího proudu nejsou proudové známky mnohdy tak zřetelné. Jenomže první pomoc člověku, který je v bezvědomí v důsledku střetu s proudem je jiná než například první pomoc člověku v bezvědomí způsobeném epileptickým záchvatem.
Obecně lze možné následky rozdělit asi takhle:
Následky kontaktu s nízkým napětím (do 1000 V)
Následky kontaktu s vysokým napětím (nad 1000 V)
Samozřejmě se však mohou objevit i další následky, jako je například slepota, poruchy hybnosti a tak dále.
Důležité je si uvědomit, že při jakékoli záchraně osob je vždy na prvním místě vlastní bezpečnost. To v této situaci znamená především dodržovat bezpečnou vzdálenost od zasaženého až do chvíle, dokud není celý elektrický obvod vypnutý.
Základní body první pomoci při úrazu elektrickým proudem jsou následující:
POZOR! I pokud zasažený vypadá v pořádku, je nutné jej dopravit k odbornému vyšetření. Elektrický proud v organismu způsobuje řadu změn, které mohou vyjít najevo až po delší době, například selháním základních životních funkcí.
Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.
Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.
Změny v mozku při stárnutí
Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.
Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.
Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík
Příznaky a léčba
Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.
Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.
Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.
Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.
Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá
Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.
Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.
Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.
Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.
Mohlo by Vás zajímat
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci