Ve článku se dočtete:
Máte pocit, že vám peníze každý měsíc tak nějak mizí pod rukama? Pravidlo 50/30/20 nabízí jednoduchý způsob, jak si udělat ve výdajích pořádek, aniž byste museli počítat každou korunu. Stačí rozdělit svůj příjem na potřeby, úspory a věci, které vám dělají radost.
Amelia Warren Tyagiová a její matka, odbornice na bankroty a kandidátka na prezidentku USA v roce 2020, senátorka Elizabeth Warrenová, zpopularizovaly pravidlo 50/30/20 ve své knize All Your Worth: The Ultimate Lifetime Money Plan (Vše, co máte: Dokonalý finanční plán na celý život), která vyšla v roce 2005. I o sedmnáct let později je toto pravidlo stále jedním z nejúčinnějších a nejintuitivnějších tipů pro tvorbu rozpočtu.
Pravidlo 50/30/20 je skvělý pomocník pro všechny, kdo se nechtějí trápit kvůli každé koruně. Budete-li se jím řídit, pomůže vám zajistit, aby vaše příjmy pokryly vaše současné potřeby i budoucí cíle a zároveň vám zbylo dost peněz na to, abyste si mohli život opravdu užít.
Tento peněžní plán doporučuje rozdělit skutečný příjem – tedy to, co opravdu můžete utratit po odečtení například daní – takto:
Jak tedy pravidlo 50/30/20 funguje? Podívejme se podrobně na jednotlivé kategorie finančního plánu.
Podle pravidla 50/30/20 byste měli polovinu svých příjmů použít na zaplacení věcí, které v životě potřebujete. Co se počítá mezi potřeby? No, vezměte tento výraz doslovně. Potřeba je něco, bez čeho byste se absolutně neobešli – například bydlení, jídlo, doprava a základní služby, jako je voda a elektřina.
Protože se věci mohou místy trochu zamotat, podívejme se na několik záludných příkladů.
Věřitelé po nás téměř vždy požadují, abychom každý měsíc zaplatili určitou částku, kterou umořujeme svůj dluh. Tyto minimální splátky se dají zařadit mezi potřeby. Ale co další splátky, které bychom každý měsíc zaplatit mohli? Protože se nejedná o platby, které musíme provádět, aby nám u dveří nezazvonil exekutor, můžeme je přesunout do té menší 20% kategorie (viz níže).
Jsme zvyklí považovat všechny veřejné služby za potřeby. Ale když se nad tím zamyslíte, nemusí to platit vždy a pro každého. Například pokud část dne nebo celý den pracujete z domova, budete širokopásmové připojení k internetu považovat za potřebu. Jestliže však internet používáte jen ve volném čase, nejspíš bude Wi-Fi spadat do kategorie věcí, které chcete. Důkladně se tedy zamyslete nad vším, co v současné době považujete za nutnost, a tedy potřebu, a možná některé věci přehodnotíte a zařadíte je do jiné kategorie.
A jak dál?
Pokud jste si už zkontrolovali, zda některé vaše potřeby ve skutečnosti nespadají do jiné kategorie, je čas zamyslet se nad snížením jednotlivých položek, abyste se do rozpočtu vešli. Mohli byste se přestěhovat do menšího domu nebo bytu? Vystačili byste si s pomalejším a levnějším internetovým připojením? Mohli byste se zbavit splátek za auto koupí levnějšího vozu? Je pravděpodobné, že zde máte větší manévrovací prostor, než si myslíte.
Máte štěstí! Než začnete přemýšlet o tom, jak přebývající finance utratit, zvažte navýšení své 20% kategorie, aby vaše úspory rostly rychleji a abyste se dříve zbavili svých dluhů.
V názvu „pravidla 50/30/20“ dvacítka možná stojí na posledním místě, ale je to druhý nejdůležitější aspekt tohoto peněžního plánu. Vždyť mimořádné splátky dluhů, vytvoření finanční rezervy (ideálně alespoň ve výši trojnásobku vašeho měsíčního příjmu), splnění spořicích cílů a investice na důchod jsou věci, které zajistí vaši budoucnost.
Máte-li obzvlášť vysoké dluhy nebo máte pocit, že pokulháváte za svými cíli, pokud jde o spoření a zajištění na důchod, klidně snižte položky jednotlivých potřeb nebo snižte svůj rozpočet na věci, které chcete, dokud se situace nezlepší. Ale vyvarujte se pokušení být na sebe moc přísní – lepší je mít rozpočet, který dokážete dlouhodobě dodržovat!
Pokud máte nesplacené dluhy nebo vám chybí finanční rezerva, doporučujeme je zařadit na první místo. Nikdy však není dobré zcela zanedbávat své dlouhodobé spořicí cíle a investice na důchod. Čím dříve je začnete řešit, třeba i tak, že si budete měsíčně odkládat jen malou částku, tím větší bude váš výnos z úroků.
Pozor – do této kategorie spadá pouze finanční rezerva, investice na důchod a spoření na významné životní události (jako je svatba nebo koupě většího domu pro rozrůstající se rodinu). Pokud si chcete spořit na dovolenou nebo vysněné auto, klidně do toho jděte – jen nezapomeňte tento druh spoření zahrnout do kategorie věcí, které chcete.
Životní radosti. Luxusní drobnosti. Zábava. Ať toužíte po čemkoli, tato část rozpočtu zahrnuje věci, které k životu nutně nepotřebujete, ale přesto vám do něj vnášejí radost a potěšení. Pokud jste v minulosti pravidelně utráceli více než 30 % svých příjmů za to, co chcete, nyní je čas začít výdaje v této kategorii odstraňovat nebo omezovat. Začněte samozřejmě s věcmi, které oželíte nejsnáze.
Je to důležitější, než se zdá. Jistě, můžete tuto fázi přeskočit a vsadit vše na zbylé dvě kategorie. A z krátkodobého hlediska to může být dokonce dobrý nápad, pokud se blížíte k finanční propasti. Ale trápit se dlouhodobě není udržitelné. Jakmile se tedy postaráte o zbylé dvě kategorie, dovolte si bez pocitu viny utratit zbývajících 30 % příjmů za věci, které máte rádi.
Začněte tím, že si spočítáte stávající výdaje a každou položku zařadíte do příslušné kategorie. Pokud můžete, nahlížejte přitom do výpisů z bankovního účtu – čím více budete čísla odhadovat, tím je pravděpodobnější, že váš rozpočet nebude sedět, až ho začnete používat.
Nejspíše zjistíte, že vaše kategorie výdajů v současné době neodpovídají rozdělení 50/30/20 a že vaše celkové výdaje jsou buď vyšší, nebo nižší než vaše příjmy. Nebojte se – bylo by překvapivé, kdybyste intuitivně uměli utrácet podle pravidla 50/30/20! Teď je čas upravovat svůj peněžní plán, dokud s ním nebudete spokojeni. A pokud se vám nepodaří dát věci do pořádku okamžitě, vytvořte si plán na snížení výdajů.
Jakmile si vše rozvrhnete, může vám dodržování pravidla 50/30/20 výrazně usnadnit automatizované vykazování. Existuje spousta aplikací, které vám s tvorbou rozpočtu pomohou, například Spendee nebo Wallet. Zapátrejte na internetu a vyberte si takovou, která vám bude vyhovovat.
Přečtěte si:
Jak funguje FIRE a proč láká stále více lidí k finanční svobodě
Jak jste na tom s penězi? Mezi mladými se šíří nový trend – „loud budgeting"
Jak mít správně rozložené portfolio
Podcast Stačí málo: „Stačí začít včas a nemusíme se obávat, z čeho budeme ve stáří žít.“
Na sociálních sítích vypadá dospělost často jako jednoznačné milníky: zrekonstruovaná kuchyň, nová sedačka, víkendový výlet, hypotéka na první byt. Přesto je tu mnoho nenápadnějších finančních kroků: Dosažení prvního cíle ve spoření. První měsíc bez čerpání úvěru. Sjednání první pojistky. První příspěvek na penzijní připojištění. Nejsou to vždy momenty, které lidé sdílejí na sociálních sítích, ale právě ty mohou být pro dlouhodobou finanční nezávislost důležitější než dokonale vybavený byt.
Eurostat uvádí, že v roce 2024 opouštěli mladí lidé v EU domov v průměrném věku 26,2 roku. Delší setrvání doma tak nemusí být známkou neúspěchu. Často jde o praktickou reakci na ceny bydlení, výši příjmů nebo snahu vytvořit si před stěhováním finanční rezervu.
Nový domov se málokdy podaří zařídit přesně podle představ hned na začátku. První bydlení může být menší, část nábytku může být z druhé ruky a některé věci mohou počkat. Riziko spočívá ve snaze to vše získat za pouhý jeden měsíc.
V roce 2024 utratily domácnosti v EU v průměru 19 % disponibilního příjmu za bydlení. U osob ohrožených chudobou byl průměrný podíl 37 %. Eurostat také uvádí, že 9 % lidí v EU žilo v domácnostech s nedoplatky na hypotéce, nájemném či účtech za energie. Náklady spojené s bydlením proto mohou v rozpočtu představovat významnou položku.
Při plánování prvního bydlení si proto nejdříve položte otázku: „Co je potřeba zajistit hned a co může počkat?“
Rozpočet na první bydlení lze rozdělit do tří úrovní:
Takové rozdělení pomůže oddělit skutečné priority od tlaku na to, aby bydlení hned vypadalo dokonale. Nezávislost totiž neznamená jen schopnost zaplatit všechny účty tento měsíc, ale také vytvořit si podmínky, které budou dlouhodobě udržitelné.
Při plánování prvního bydlení nestačí počítat jen s ideálním scénářem. Rozpočet může vypadat dobře na papíře, ale stačí vyšší účet za energie, porouchaný spotřebič nebo několik dní bez příjmu a situace se může změnit.
Pomoci může jednoduchý test. Zkuste si rozpočet spočítat ve třech variantách:
Pokud by taková situace znamenala okamžitý problém s placením nájmu nebo dalších nezbytných výdajů, může být vhodné se stěhováním ještě chvíli počkat, zvolit levnější bydlení nebo vytvořit větší finanční rezervu.
Jako orientační pravidlo se často doporučuje mít stranou rezervu alespoň na 3 měsíce běžných výdajů. Stačí si sečíst měsíční náklady na nájem, energie, jídlo, dopravu, splátky a pojištění a vynásobit je třemi. Pokud tedy měsíčně utratíte 25 000 Kč, mělo by to být alespoň 75 000 Kč.
Stěhování od rodičů začíná obvykle praktickým hledáním: garsonky v Praze, 2+kk v Brně, sdíleného bytu v Plzni či něco menšího za městem, kde se konečně zdá, že si můžeme nájemné dovolit. Jen zřídka kdy odpovídá toto první bydlení konečnému řešení v dospělosti, jak jsme si je představovali online. Může to být jeden pokoj, použitý nábytek, dlouhé dojíždění nebo dočasné řešení mezi rodinným domem a něčím stabilnějším.
Podle MMF je Česko jednou ze zemí EU, kde se dostupnost bydlení výrazně zhoršila. V prvním čtvrtletí roku 2025 vzrostly ceny bytů meziročně o 10 % a náklady na bydlení pohltí v průměru přibližně čtvrtinu disponibilního příjmu. V Praze navíc může koupě standardního bytu o rozloze 70 m2 vyžadovat 13–15 let hrubého ročního příjmu.
Na co myslet při výběru prvního bydlení?
Pocit, že „nestíhám“, může vzniknout i ve chvíli, kdy člověk dělá finančně zodpovědná rozhodnutí. Někdo šetří tím, že zatím bydlí u rodičů nebo ve sdíleném bytě, jiný si pořizuje vybavení postupně. Přesto může mít pocit, že za ostatními zaostává.
Na sociálních sítích ale obvykle není vidět celý příběh. Není zřejmé, zda někdo využil pomoc rodiny, několik let spořil, má dva příjmy nebo financuje část svého životního stylu úvěrem. Srovnání proto nemusí být vždy vypovídající. Česká národní banka upozorňuje, že k hypotékám i k vytváření finančních úspor mají ve větší míře přístup domácnosti s vyššími příjmy. Není proto potřeba porovnávat vlastní cestu s někým, kdo měl na začátku jiné podmínky. Finanční pokrok může naopak vypadat úplně nenápadně: první vytvořená rezerva, první měsíc, kdy člověk zvládne pokrýt všechny výdaje bez úvěru, nebo pravidelné odkládání peněz stranou.
Než se odstěhujete, zkontrolujte si:
První bydliště ještě nic nedokazuje. Stačí, když funguje. Musí nám umožnit se vyspat, uvařit si, zaplatit všechny účty a mít prostor i na běžný život. Nemusí být kompletně zařízené hned od začátku a už vůbec nemusí vypadat jako byt, který vidíme na sociálních sítích.
Odstěhováním od rodičů navíc finanční plánování nekončí. Naopak přichází chvíle, kdy je dobré přemýšlet nejen nad tím, co si můžeme dovolit dnes, ale také nad tím, co se může stát za měsíc nebo za rok. Pravidelné spoření, finanční rezerva nebo ochrana příjmu mohou pomoct zvládnout situace, které bychom jen těžko plánovali, jako například nečekaný výdaj nebo dočasný výpadek příjmu.
Přečtěte si:
Jak jste na tom s penězi? Mezi mladými se šíří nový trend – „loud budgeting"