Josef Dvořáček
Společně si povídáme…
- proč se rozhodli budovat lokální značku a nedodávat do řetězců
- o spolupráci s místními, ekologickými farmáři a sedláky
- co pro něj znamená vítězství v SME Enterprize
- proč podniká, jako by měl zítra zemřít
- jak zaměstnávají znevýhodněné lidi
Uvařte si šálek dobrého čaje a zaposlouchejte se do povídání o tom, jak se stát svobodnými a nezávislými díky myšlenkám udržitelnosti a ekologického zemědělství.
Já se rovnou takhle na úvod zeptám, kolik vy vypijete čajů, protože tady jste si rovnou čaj objednal u nás.
Tak to byste nevěřila, ale v zimě 10 až 12 a v létě čtyři až šest.
Šest čajů, i když je dneska podotýkám 30 stupňů?
Určitě si dám aspoň šest. Dva ráno, přes den další a tak dál. Ale je pravda, že v létě si dost často nechávám čaje odstát a dám si tak trochu ledový čaj. Máme úžasný směsi třeba. Kombinace bylin a citronové trávy nebo jablka, a to jsou výborný čaje, které se dají pít studené celý den. A potom jsou čaje, které vylouhujete a měla byste je do půl hodiny vypít.
Vy jste nám tady rozdal takové speciální vizitky, přímo čaje a je to čaj dobrá nálada. Mně to přišlo strašně vtipný, jak vlastně vznikají ty názvy u těch kombinací?
Máme takový tým nadšených lidí. Musím říct, že vůbec jsem vděčný za to, jak skvělé lidi se v Čejkovicích sešli, tady v té naší čajové branži. My jsme si vždycky říkali, že nechceme dělat čaj jen na prostatu a čaj na kašel a čaj na menopauzu a tak dál. A že se vlastně chceme trochu odlišit a už od začátku jsme byli propagátoři ekologického zemědělství a samozřejmě jsme i takoví rebelové, nebo jimi chceme být. A od té doby nás baví vymýšlet pořád takovéto věci a myslím, že ten cíl, který tím sledujeme, není jenom, aby se vyrobil perfektní, opravdu dobrý čaj, ale abychom udělali třeba i tím názvem trochu lidem radost. To si myslím, že v dnešní době je hodně potřeba.
Máte takové hezké pozitivní logo? Já jsem se na to chtěla vždycky zeptat, jestli to slunce, je zatím nějaký příběh, protože Sonnentor – ono se to nabízí. Ale co byste k tomu nám řekl?
Tak já myslím, že slunce je odedávna symbolem života nebo vůbec radosti a pozitivity a tak dál, ale jinak myšlenka Sonnentoru původně vznikla v Rakousku a v překladu znamená z němčiny sluneční brána. Ten název Sonnentor jsme si vybrali proto, protože ve středověku, když sedláci hospodařili a získali svobodu, potom nemuseli odvádět desátky. Také si u selských statků dávali na vrata symbol slunce a určitě když projíždíte jižními Čechy nebo po severním Rakousku a vůbec v Bavorsku a tak dál, tak všude se tyhle symboly objevují a vlastně měl tento symbol, jako kdyby svobodu nezávislost. A i my jsme taky nějak chtěli, když jsme začali propagovat myšlenky udržitelnosti a ekologického zemědělství, vytváření produktů v bio kvalitě bez chemie, vyjádřit, že chceme být svobodní a nezávislí. A jsem rád, že tady ty trendy se za těch 30 let postupně propisují do společnosti a ten návrat k přírodě je nám trochu blíž než v těch začátcích, když jsme začínali.
Vy jste zmínil těch 30 let, kdy je firma Sonnentor na trhu, respektive vznikla před 30 lety, ale vy jste do firmy nastoupil před 15 lety. A mluvil jste o vizích a o svobodě a o tom, že na začátku to bylo jinak. Tak jak to bylo na začátku a jak to bylo, když vy jste nastoupil a podařilo se vám jako dotáhnout tu vaši vizi?
Ano, je to pravda, já jsem vlastně Sonnentor nezakládal, zakladatelem českého Sonnentoru je Tomáš Mitáček. Můj skvělej parťák a společník a Tomáš vlastně patří úplně těm průkopníkům ekologickým zemědělství v České republice. A já jsem nějakou dobu po škole skončil v Německu, pracoval jsem v reklamní branži a potom, když jsem se vrátil a chtěl jsem se trochu usadit a pracovat v zemědělství, protože to jsem vystudoval, tak jsem vlastně úplně náhodně potkal Tomáše a Johannese a dali jsme se dohromady. A tak jsme začali a v tu chvíli tam Tomáš působil těch 15 let, kdy táhl tu káru. A bylo potřeba si trochu odpočinout. Musím říct, že on byl vždycky skvělý v zemědělství, v pěstování bylin, a to ho bavilo, ale moc ho nebavila ta část prodeje produktů, vytváření a vůbec řízení té firmy. A tak jsme se takhle vzájemně doplnili a já musím říct, že hned na začátku mě to tak nějak vedlo k takové pokoře, protože si všímám, že spousta firem, když tam přijde někdo nový, všechno se převrátí a mluví škaredě o tom, kdo to dělal před. A já jsem se naučil, že i když ten člověk je jiný, takže vlastně spolu můžeme žít, a myslím, že právě v tom vedení by měli být lidi, kteří se vzájemně doplňují, a ne, kde se válcují svými názory.
Když jsem úplně v tom začátku přišel, tak jsme byli na takovém rozcestí a část produkce jsme tehdy dodávali do řetězců. Protože v České republice je obrovský podíl potravin, které se prodávají přes nadnárodní řetězce. No a viděl jsem, že ty smlouvy, které dostáváme, jsou velmi neférové, a že se dlouhodobě takhle nemůžeme rozvíjet a museli bychom možná firmu otevřít někde v Polsku nebo na Ukrajině a nějak to levně balit anebo kupovat surovinu někde v Egyptě. Ale mě hrozně bavilo rozvíjet tu spolupráci s místními ekologickými farmáři a sedláky, kteří pro nás pěstují tady v okolí. A viděl jsem, jak oni zlepšují tu krajinu. Takže jsme tehdy přestali prodávat do supermarketu. A dál jsme dělali s českými lidmi a rozvíjeli jsme firmu v Čejkovicích. Koupili jsme brownfield, jakože starý kravín, který jsme obnovili. No a postupně, byť nám propadly tržby, tak se nám to všechno vrátilo. Otevřeli jsme firmu veřejnosti, postupně k nám lidi jezdili, mohli se podívat, jak se zpracovávají byliny, koření.
Dneska máme velké návštěvnické centrum v Čejkovicích a musím říct, že vize je udělat ze Sonnentoru nejenom nějakou značku kvalitních dobrých čajů, ale i místo setkávání a spolupráce lokálních lidí, který chtějí dělat dobré potraviny, což se nám dlouhodobě. A jsem rád, že dneska tak nějak přitahujeme lidi, kterým je blízká udržitelnost všech oborů. Když stavíme, tak pozveme skvělé architekty a najednou jim dáváme volnou ruku. A všímám si, jak skvělé věci se staví dneska u nás a vytváříme krásné ekologické budovy tam, kde můžeme potom pracovat a vyrábět, a to mě dělá obrovskou radost.
Já jsem měla další otázku, jestli byste označil nějaký milník a teď přemýšlím, že možná teda ten milník bylo to odvrátit se od těch řetězců, nebo jestli vám tam přijde nějaký zásadnější?
Byly takové dva zásadní milníky a myslím, že ten první byl, když jsme se rozhodovali koupit stroj na porcované čaje. To je stroj, který je velmi komplikovaný. Není lehké technicky odladit výrobu, a protože my pracujeme s bio surovinou, tak ta bio surovina je pokaždé trochu jinačí. Když si koupíte sušená jablka, nejsou konstantní jako jablečné aroma. Spousta té suroviny, třeba u ovocných čajů, obsahuje přirozený přírodní cukr. A různě se lepí do těch strojů a tak dál a je to velmi komplikované tyhle věci zabalit.
Mimochodem my jsme vlastně jedna z posledních firem vůbec v Evropě, která ještě vyrábí ovocné porcované čaje z pravého ovoce sušeného. Většina firem dneska už se přiklání k tomu, že to vlastně nahrazuje pouze aromaty, nějakými chemickými prášky, který dodávají tu ovocnou chuť, potom do toho čaje. Takže to byl jeden milník a ten druhý milník byl právě, jak jsem zmínil, že jsme se rozhodli skutečně nedodávat do řetězců a začít budovat tu vlastní lokální značku. Souvisel s tím taky začátek budování návštěvnického centra Sonnentoru v Čejkovicích, kdy letos očekáváme, že nás navštíví kolem 60 až 70 000 lidí. Samozřejmě můžeme ukázat potravinový podnik, který není o dvou, třech lidech, ale my už dneska zaměstnáváme 180 spolupracovníků, které odkryjete. Lidi se můžou podívat, jak se tam pracuje, čímž dáváme signál transparentnosti. Vy tam nic neutajíte, jo, tam je všechno vidět. Lidi můžou mluvit s našimi spolupracovníky, a to nás vedlo k tomu, že jsme skutečně začali zlepšovat procesy. Začali jsme vidět třeba i feedback, který se k nám dostává. Na to nás vedlo neustále ke zlepšování. A mám radost, že to není jenom nějaký opravdový marketing, ale je to skutečně skvělé budování značky. Když lidi k vám můžou přijet a podívat se, jak se to dělá...
- Pusťte si celý podcast a nechte se vtáhnout do povídání o porcovaných čajích z pravého ovoce, ekologickém zemědělství a spolupráci s lokálními dodavateli. Dozvíte se, proč Josef Dvořáček podniká tak, jako by měl zítra zemřít a jak zaměstnávají znevýhodněné lidi.