Alzheimerova choroba: Jak se projevuje a jak ji zpomalit

Alzheimerova choroba je jednou z nejčastějších příčin demence na celém světě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí tímto onemocněním více než 55 milionů lidí globálně, přičemž každoročně se zaznamenává přibližně 10 milionů nových případů.

V České republice je podle odhadů postiženo Alzheimerovou chorobou přibližně 150 000 lidí, přičemž výhled pro příští dekádu naznačuje výrazný nárůst tohoto čísla vzhledem k prodlužování délky lidského života ve společnosti. Očekává se, že do roku 2050 se počet pacientů zvýší na 139 milionů, což znamená téměř trojnásobný nárůst oproti současnosti.

Přibližně dvě třetiny všech pacientů s Alzheimerovou chorobou tvoří ženy. Významné riziko představuje také fakt, že demence, včetně Alzheimerovy choroby, je u žen častější, což souvisí s jejich delší průměrnou délkou života. 

Studie rovněž naznačují, že riziko vzniku Alzheimerovy choroby se zvyšuje s věkem. U lidí ve věku nad 65 let se pravděpodobnost rozvoje onemocnění zvyšuje, přičemž věk nad 85 let představuje nejkritičtější období. 

Generali penzijní společnost

Příznaky

Alzheimerova choroba se vyznačuje postupným zhoršováním paměti, schopnosti orientace v prostoru a času a dalších kognitivních funkcí. V počátečních fázích může být obtížné nemoc rozpoznat, protože příznaky jsou často zaměňovány s normálním stárnutím. Nicméně existují specifické příznaky, které by měly být důvodem k podezření na Alzheimerovu chorobu.

Zaprvé je to ztráta krátkodobé paměti, kdy pacienti mají problémy si pamatovat nedávné události, jména nebo informace. Může se objevit ztráta paměti týkající se každodenních úkolů, například zapomínání na schůzky nebo opakované pokládání stejných otázek.

Pacienti mohou mít potíže s rozpoznáváním známých míst nebo orientováním se ve známých prostředích. Mohou se cítit ztraceni i ve vlastním domově. Kromě problémů s orientací v prostoru a čase dochází ke zhoršení schopnosti vykonávat každodenní úkoly. Postupně se objevují problémy s jednoduchými aktivitami, jako je vaření, oblékání nebo používání technologií.

Lidé s Alzheimerovou chorobou mohou vykazovat změny v náladě a osobnosti. Může se objevit podrážděnost, úzkost, apatie nebo ztráta zájmu o předchozí záliby. Současně mohou mít potíže s vyjadřováním svých myšlenek, což může vést k frustraci. To může zahrnovat problémy s hledáním správných slov nebo zapomínání názvů věcí.

Dalším příznakem jsou poruchy rozhodování a úsudku. Zhoršuje se schopnost rozpoznávat problémy a přijímat správná rozhodnutí, což může vést k nevhodnému chování nebo nepochopení rizikových situací.

Alzheimerova choroba

Diagnostika Alzheimerovy choroby

Diagnostika Alzheimerovy choroby je komplexní proces, který zahrnuje kombinaci klinických hodnocení, neuropsychologických testů a moderních zobrazovacích technologií. Včasná diagnostika je klíčová pro zahájení léčby a lepší zvládání symptomů.

Prvním krokem v diagnostickém procesu je klinické hodnocení neboli podrobný rozhovor s pacientem a jeho rodinnými příslušníky. Lékař se zaměřuje na anamnézu, kognitivní funkce a jakékoli změny v chování. Provádí se také neurologické vyšetření a testy k posouzení paměti, koncentrace a dalších kognitivních schopností.

 

Neuropsychologické testy hodnotí různé aspekty kognitivní funkce, jako je paměť, pozornost, jazyk a orientace. Patří sem testy, které zkouší konkrétní kognitivní schopnosti pacienta a poskytují podrobné informace o rozsahu postižení.

Moderní technologie, jako je magnetická rezonance a pozitronová emisní tomografie, umožňují lékařům vizualizovat změny v mozkové struktuře a funkci. Rezonance může ukázat zmenšení hippocampu, což je část mozku klíčová pro paměť. Tomografie zobrazuje metabolismus glukózy v mozku, což může naznačovat přítomnost patologických změn, jakými jsou amyloidní plaky a neurofibrilární spleti, které jsou typickými znaky Alzheimerovy choroby.

V posledních letech se objevují nové biomarkery, které mohou přispět k diagnostice Alzheimerovy choroby. Testy na přítomnost amyloidních plaku v mozku nebo biomarkery v mozkomíšním moku mohou být užitečné pro potvrzení diagnózy.

Rizika Alzheimerovy choroby

Léčba Alzheimerovy nemoci

V současné době neexistuje lék, který by Alzheimerovu chorobu zcela vyléčil nebo zastavil její postup. Léčba se zaměřuje na zpomalení zhoršování příznaků a udržení kvality života pacientů.

Mezi nejčastěji používané léky patří ty, které pomáhají mozkovým buňkám lépe si předávat informace, což může zpomalit zhoršování paměti a myšlení (například donepezil nebo rivastigmin). Další lék, memantin, chrání mozkové buňky před nadměrným zatížením a poškozením, čímž pomáhá udržet jejich správnou funkci déle.

V oblasti výzkumu probíhá vývoj nových léků, které přinášejí naději na účinnější zpomalení nemoci. Aktuálně se testuje 134 experimentálních léků, které se zaměřují na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby.

Jedním z nejnovějších léků je ALZ-801, který je ve třetí fázi klinických studií. Jde o lék ve formě tablety, který má potenciál zpomalit zhoršování paměti, aniž by způsoboval závažné vedlejší účinky. Dalším nadějným lékem je Leqembi (lecanemab), který byl schválen v roce 2023 americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Tento lék pomáhá odstraňovat škodlivé látky z mozku a zpomaluje kognitivní úpadek. V roce 2024 byl schválen také Donanemab, který ve studiích zpomalil ztrátu paměti až o 60 % u pacientů v raných stádiích nemoci. Na rozdíl od ALZ-801, který se podává ve formě tablety, jsou Leqembi i Donanemab podávány infuzemi.

 

Kromě farmakologické léčby se stále více ukazuje význam životního stylu a prevence.

Pravidelná fyzická aktivita, zdravá strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a sociální interakce mohou pomoci oddálit nástup onemocnění a zpomalit jeho průběh. Důležitá je také psychosociální podpora, která pomáhá nejen pacientům, ale i jejich rodinám a pečovatelům lépe zvládat každodenní výzvy spojené s nemocí.

Kvalitní stáří

Alzheimerova choroba představuje vážný problém, který roste s věkem a postihuje miliony lidí na celém světě. Včasná diagnostika a adekvátní léčba jsou klíčové pro zlepšení kvality života pacientů a jejich rodin. I když stále neexistuje lék na tuto chorobu, pokroky ve vědeckém výzkumu, včetně vývoje nových diagnostických nástrojů a terapeutických přístupů, slibují naději pro budoucnost.

Generali penzijní společnost se dlouhodobě zaměřuje na to, aby lidé mohli prožít důstojné a zdravé stáří. Proto se stala partnerem vědeckého institutu INDRC, který se věnuje výzkumu neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy choroby. Společným cílem této spolupráce je zvýšit povědomí o prevenci, moderních diagnostických metodách a nových léčebných postupech.

Přečtěte si

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

nebo si poslechněte podcast: L. Volf: „Alzheimer může začít zapomínáním běžných, mnohdy rutinních věcí.“

06.02.2025

Duševní zdraví v zimě: Tipy jak si udržet pohodu během chladnějších měsíců

Mrzutost, smutek, únava, deprese, ale vy stále nemůžete přijít na důvod, kvůli čemu se to děje? Věděli jste, že často za tak špatným duševním zdravím může být i zimní období?

Kdo by neznal ten pocit, když se dny krátí, slunce se schovává mnohem rychleji, často padá mlha, venku je pochmuře a my se cítíme unavení a bez energie? Zimní období může být pro naši psychiku někdy i skutečnou výzvou. Sezóna nachlazení, kratší dny a méně slunečního světla mohou mít na naše duševní zdraví mnohem negativnější vliv, než si myslíme.

Možná si říkáte, že je to jen ve vaší hlavě, ale existují také vědecké důkazy, které hovoří o tom, že změna ročních období má výrazný vliv na naše duševní zdraví, náladu a chování. Jedním z nejznámějších příkladů je sezónní afektivní porucha (anglicky zkratka SAD), která se projevuje právě v zimních měsících.

Ale nebojte se, nemusíte trpět ani vy a ani vaše psychika! Existuje naštěstí mnoho možností jak pečovat o své duševní zdraví a přežít zimu s úsměvem na tváři. V tomto článku vám představíme praktické tipy a triky, které vám pomůžou udržet si psychickou pohodu během tohoto období.

Co je sezónní afektivní porucha?

Sezónní afektivní porucha (SAD) je typ deprese, která se pravidelně objevuje v určitých ročních obdobích, nejčastěji na podzim a v zimě. S největší silou však udeří tato porucha na duševní zdraví v prosinci, lednu a únoru.

Přestože přesná příčina SAD není zcela známa, vědci se domnívají, že hlavní roli hraje snížená hladina serotoninu, hormonu štěstí, způsobená menším množstvím slunečního světla. Tmavé a krátké dny mohou narušit náš cirkadiánní rytmus, což vede k poruchám spánku, změnám v apetitu a dalším příznakům SAD. Většinou SAD postihuje více ženy než muže, a je vzácná u lidí, kteří mají méně než 20 let.

Jak se SAD projevuje na našem duševním zdraví?

  • Trvalý pocit smutku nebo beznaděje

  • Frustrace a podrážděnost

  • Ztráta zájmu o oblíbené činnosti

  • Změny v apetitu (zvýšená nebo snížená)

  • Poruchy spánku (nespavost nebo nadměrný spánek)

  • Únava a ztráta energie

  • Pocit bezcennosti nebo viny

  • Přibírání na váze

  • Problémy se soustředěním

  • Tělesné bolesti, které neodpovídají na léčbu

Pokud tedy pociťujete některý nebo více z těchto příznaků, zřejmě i vy trpíte touto poruchou. Ale naštěstí se jí dá předejít péčí o své duševní zdraví. Pojďme si tedy přečíst několik tipů na to, jak takové sezónní poruše předejít a užít si i zimní měsíce naplno, s radostí a pozitivní energií.

Role slunečního světla na naše duševní zdraví

Sluneční světlo je důležité pro regulaci naší nálady a cirkadiánních rytmů. Nedostatek slunečního záření, kterého je v zimě nejméně, může vést ke snížení hladiny serotoninu, což může způsobit pocit smutku a únavy. Také podporuje tvorbu vitamínu D, který je nezbytný pro naše duševní zdraví, imunitní systém a zdraví kostí. V zimě samozřejmě není dostatek slunečního záření, a proto hladiny tohoto vitamínu klesají a je třeba jej doplňovat prostřednictvím stravy nebo doplňků. Takže pokud vás zajímá jak pečovat o své duševní zdraví, v první řadě je důležité se během zimy co nejvíce vystavovat světlu a slunečním paprskům. No a další tipy jak na to, se dočtete v článku dále.

Tipy jak využít sluneční světlo v zimě na maximum

  • Speciální lampy – Světelné terapie využívají speciální lampy, které vyzařují světlo podobné dennímu světlu. Prostřednictvím takové terapie se také výrazně zlepšují příznaky SAD a posiluje se tak duševní zdraví.

  • Otevřená okna a závěsy – I když je venku chladno, pokuste se co nejvíce otevírat okna a zvedat závěsy, aby se do domácnosti dostalo co nejvíce přirozeného světla.

  • Seďte u okna – Pokud pracujete z domova nebo máte možnost, snažte se pracovat nebo relaxovat u okna co nejvíce to bude možné.

  • Procházky venku – I krátká procházka na čerstvém vzduchu může výrazně zlepšit náladu a dodat vám energii.

  • Cvičte venku – Pokud rádi cvičíte, snažte se fyzickou aktivitu provádět co nejvíce na čerstvém vzduchu. Ať už pojedete lyžovat, běžkovat, běhat nebo bruslit.

Jak pečovat o své duševní zdraví v zimě?

Kromě toho, že se budete co nejvíce snažit vystavovat slunečnímu světlu, můžete dělat i další jiné aktivity a věci, díky kterým se budete starat o své duševní zdraví a nedovolíte tak tomuto pochmurnému ročnímu období zahalit vás do roušky deprese. Jaké jsou nejlepší tipy pro péči o duševní zdraví?

1. Mějte pravidelný pohyb

I když zima a chlad jsou často důvodem, kvůli kterému mnoho lidí nechce jít, fyzická aktivita je klíčová pro péči o duševní zdraví. Cvičení zvyšuje hladiny endorfinů, které jsou známé jako hormony štěstí. Můžete začít také s jemnými cviky doma, jógou nebo rychlou procházkou po okolí. Důležité je, abyste byli aktivní alespoň párkrát týdně

Mějte pravidelný pohyb

2. Popracujte na své rutině a spánkovém režimu

Vytvořte si nějakou rutinu, která vás bude bavit, ať už to bude ve formě cvičení nebo meditačních či relaxačních technik, které mají velmi dobrý vliv na duševní zdraví. Samozřejmě nezapomínejte také na kvalitní spánek. Ten je alfa-omega celého našeho fyzického i duševního zdraví. Vytvořte si proto kvalitní spánkový režim, ve kterém se pokusíte spát alespoň 7-8 hodin a budete chodit spát i vstávat v přibližně stejnou dobu.

3. Dbejte také na svou výživu

Výživa má velký vliv na duševní zdraví. V zimě můžete mít tendenci sahat po těžších jídlech, ale snažte se udržovat vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky a zdravé tuky. Hlavně vyhledávejte i potraviny, které vám vynahradí chybějící vitamín D. Tento vitamín se nejvíce nachází v rybách, žloutcích či houbách.

4. Rozvíjejte své koníčky a kreativitu

Zima je ideální čas pro rozvíjení nových zájmů. Čtení knih, malování, psaní nebo učení se nových dovedností mohou být skvělé pro podporu vašeho duševního zdraví.

5. Nezapomínejte se socializovat

I když někdy člověk potřebuje být sám, lidé jsou společenské bytosti. Proto se vždy snažte o co nejpevnější sociální propojení a vazby. Nejen během zimy, ale během celého roku. Čas strávený s blízkými, ať už přes telefonát, videohovor nebo osobní schůzky, může velmi pozitivně ovlivňovat vaše duševní zdraví.

Nezapomínejte se socializovat

6. Zvládání stresu a relaxace

Zima je obdobím, kdy můžete být vystaveni většímu stresu nebo depresivním náladám. Pravidelné relaxační techniky, jako je meditace, hluboké dýchání nebo jen jednoduché chvíle ticha, pomáhají v těle snižovat napětí.

7. Tradiční zimní aktivity

Během tohoto období můžete provádět aktivity, které vám mohou zpříjemnit chladné měsíce. Navštivte krásná místa, vyzkoušejte turistiku v zasněžených horách, jděte si zalyžovat, běžkovat nebo cokoli jiného. Pokud nevíte kam jít, tady si můžete nalézt 100 tipů na zimní výlety do přírody.

Pokud se ale na takovou turistiku vyberete, nezapomeňte si zajistit správné turistické vybavení do chladného počasí.

Co ale dělat, když vás stejně chytne zimní deprese?

Pokud se během zimy, nebo i během jiných období, začnou projevovat silnější pocity úzkosti, smutku, osamělosti nebo deprese, je důležité vědět, jak pečovat o duševní zdraví i tímto způsobem – vyhledáním odborné pomoci. Není to ostuda. Někdy osobní strategie, jako cvičení, socializace nebo relaxace, nemusí být dostatečně dobré na to, abyste takové problémy zvládli bez pomoci.

Kdy vyhledat odbornou pomoc?

  • Pokud se cítíte dlouhodobě smutní, unavení nebo bez energie a tyto pocity přetrvávají delší dobu bez zlepšení.

  • Pokud pociťujete úzkost nebo paniku.

  • Pokud se vám těžko spí nebo máte potíže se spánkem.

  • Máte-li potíže se soustředěním nebo se zvládáním každodenních úkolů.

  • Pokud se cítíte izolováni nebo osamělí.

Hlavně tehdy, pokud cítíte, že jste udělali z vaší strany maximum o péči o vaše duševní zdraví a i přesto máte problémy již delší dobu.

Máte na výběr z několika možností

  • Psycholog nebo psychoterapeut – Psychologové a psychoterapeuti se specializují na poradenství a terapeutickou práci, která vám pomůže lépe porozumět svým pocitům, problémům a vzorcům chování. S pomocí různých terapeutických technik (jako je kognitivně-behaviorální terapie, psychodynamická terapie nebo mindfulness) mohou pomoci při řešení problémů s úzkostí, depresí, stresem a jinými duševními obtížemi. Na tomto webu si můžete prohlédnout seznam terapeutů, u kterých si můžete sjednat sezení.

  • Psychiatři – Pokud jsou vaše příznaky vážnější nebo objeví-li se symptomy, které mohou vyžadovat farmakologickou léčbu (např. deprese, závažná úzkost), může být nutné navštívit psychiatra. Psychiatrie kombinuje rozhovorovou terapii a léky pro řešení duševních problémů. Psychiatr vám může předepsat antidepresiva, anxiolytika nebo jiné léky, které mohou pomoci stabilizovat vaše nálady a usnadnit každodenní život.

  • Krizová pomoc a linky důvěry – Pokud se cítíte velmi špatně nebo máte-li pocit, že situace je neúnosná, existují krizové linky, které poskytují okamžitou pomoc. Mnohé organizace nabízejí anonymní poradenství a podporu, pokud cítíte, že potřebujete okamžitou úlevu nebo někoho, s kým můžete sdílet své pocity. Vyzkoušet můžete například Linku Bezpečí. Tuto také naleznete adresář pomoci v České republice.

  • Online terapie – V současnosti je možné vyhledat pomoc i online, což může být velmi pohodlné, zejména v zimních měsících, kdy je obtížné opustit domov. Existují platformy, které poskytují terapeutická sezení přes videohovory. Tyto služby jsou často flexibilní a přizpůsobitelné vašemu rozvrhu. Takovou pomoc můžete najít i online, například terapie.cz nebo Hedepy.cz.

Zima je náročná, to není žádná novinka. Krátké dny a zima dávají našemu duševnímu zdraví zabrat, ale právě v těchto měsících se ukazuje, co jsme schopni skutečně zvládnout. Je to čas, kdy se musíme postarat o sebe a o své duševní zdraví ještě více než kdy jindy. Není to jen o tom, přežít zimu - jde o to, jak ji proměnit v příležitost posílit naši odolnost a vybudovat si návyky, které nás udrží v pohodě i v náročnějších časech. Díky našim tipům se však nemusíte obávat, že by vás zima zahalila do roušky deprese a špatného duševního zdraví. A pokud by se jí to i náhodou podařilo, pořád máte možnost vyhledat kvalitní odbornou pomoc, díky které toto náročné období zvládnete překonat dříve, než si myslíte.

Přečtěte si:

Přínos cvičení v chladném počasí

Poslechněte si podcast s Adamem Táborským: „Psychoterapeuti jsou novodobí kněží.“

Nebo podcast s Karolínou Four: „Nevěřte výživovým šarlatánům z Instagramu. K zdravému stravování často stačí malé změny.“

Vyberte kategorii