Psi, stejně jako lidé, potřebují chodit ven, cvičit a socializovat se jinými psi. Někdy je však venčení mnohem složitější než by mohlo být, a proto je nutné mít na paměti rizika, která procházka se psem ulicemi města přináší.
Splašení psa lze naštěstí předcházet tím, že ho budete držet na vodítku. Místní samosprávy ve skutečnosti nepovolují venčení psů na volno.
Tak jako tak, nic není zcela bez rizika! Může se jednat o zkažené jídlo, jed úmyslně nastříkaný na chodník nebo i setkání s jiným psem. V tomto článku vám vysvětlíme, jak svého mazlíčka ochránit.
Každý den se v České republice přiotráví 1 pes a každý týden v důsledku otravy 1 zemře.
Podívejte se na 10 rizik, která mohou ohrozit vašeho čtyřnohého kamaráda při venčení v ulicích města. Některá vás možná překvapí!
Dehydratace může ohrožovat psy nejen v létě, ale také v zimě. Zatímco v létě dáváme na dostatečný přísun tekutin u našeho mazlíčka pozor, v zimě na vodu často zapomínáme. A přitom i v zimních měsících je pitný režim pro psi důležitý.
Nejčastějšími příznaky dehydratace u psů jsou husté sliny, suché dásně a dezorientace. Abyste případné dehydrataci zabránili, nezapomínejte s sebou na dlouhé procházky přibalit láhev s vodou pro vašeho psího kamaráda.
Náš tip! Pořiďte si napájecí láhev pro psy, která vašemu mazlíčkovi pití usnadní.
„Nestrkej nos, kam nemáš!“ To o psech platí dvojnásob. Váš čtyřnohý přítel jistě není méně zvědavý než jiní psi. Očichává každý roh, ochutnává nalezené zbytky jídla, strká čumák do díry v zemi. Prostě se chová jako každý jiný pes. Zvláště ve městě jsou však taková místa plná virů a bakterií, které mohou vašim mazlíčkům způsobit řadu onemocnění. Časté bývají třeba záněty spojivek či střevní infekce a jejich důsledky mohou být i vážné! Nejlepší prevencí před infekcemi je vakcinace.
Také je zde riziko zánětu uší. Důkladným vysoušením uší zabráníte vzniku plísní a přemnožení mikroorganismů v této oblasti.
Náš tip! Stojaté kaluže jsou pro psy velkou zábavou. Jsou však také velkým semeniště bakterií. Proto se snažte svému psovi zabránit, aby si v kalužích hrál nebo z nich pil.
I když nad tím zůstává rozum stát, někteří lidé umisťují v ulicích otrávené nebo kontaminované jídlo ve snaze ublížit domácím mazlíčkům. Nemusí se přímo jednat o jedy, ale mohou to být také třeba hřebíky nebo kousky skla napíchané do kousku párku nebo chleba. Proto nikdy nenechte svého psa jíst na ulici jakékoliv zbytky, které najde!
Psi se také mohou dostat do kontaktu s pesticidy a jedy nastraženými na jiná zvířata. V parcích se mohou nacházet pasti na myši a krysy. A nesmíme zapomenout také na jedovaté houby a rostliny!
Náš tip! Chodíte se psem často na procházky do přírody nebo ho necháte běhat po zahradě? Pokud ano, tak mějte na paměti, že rostliny rajčat, špenát, šafrán, bolehlav i azalka mohou mohou být pro zdraví vašeho mazlíčka nebezpečné.
Trávení zvířat je v České republice považováno za trestný čin, za který pachateli hrozí trest odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky.
Za horkých dní bývá asfalt v ulicích rozpálený do běla. Sami si toho často nevšimneme, protože naše chodidla chrání podrážky bot. To se však netýká psích tlapek! Vyhněte se venčení během nejteplejších denních hodin.
Náš tip! Ačkoliv se to může zdát nemožné, i mráz může vašemu pejskovi spálit tlapky. Nenechte proto svého čtyřnohého přítele běhat ve sněhu příliš dlouho!
Přejetí autem bývá nejčastější příčinnou smrti u čtyřnohých zvířat. Když jsou psi vyděšení a dezorientovaní, mohou se dostat příliš blízko silnice. Je třeba si uvědomit, že psi nevnímají příjezd auta jako nebezpečí. Většina psů se před autem nedá přirozeně na útěk.
Náš tip! Když venčíte svého psa blízko vozovky, mějte ho vždy na vodítku.
Některé druhy hmyzu, jako blechy, klíšťata nebo diroflárie představují pro vaše psí kamarády nebezpečí. Nejčastěji se s nimi mohou setkat na jaře a v létě. Další nebezpečí představují komáři, především ti, kteří přenášejí leishmaniózu.
Jsou tu však i jiní parazité, jako třeba škrkavky, které osidlují trávicí trakt vašich mazlíčků. Odhadem má tyto parazity asi 30 % psů a jejich vajíčka se vylučují přes psí výkaly. Proto byste měli držet svého psa od výkalů jiných psů.
Náš tip! Mnozí pejskaři využívají k odpuzování hmyzu repelentní obojky, ale existují i jiné způsoby, jak chránit psy před hmyzem. Zkuste využít repelentních kapek, které nakapete psovi na krk. Uvidíte, že velmi dobře fungují!
Sluneční svit tvoří viditelné sluneční paprsky, ale také neviditelné, jako infračervené a ultrafialové, které pronikají hluboko do kůže. Ve vysokých dávkách představují tyto paprsky pro kožní buňky nebezpečí a mohou je dokonce spálit!
Některé psí rasy s jemnou srstí bývají náchylnější k dermatitidám. Zvláště citlivé jsou oblasti kolem čumáku, uší, břicha, slabin, kloubů či oblast kolem očí. Psi mohou dokonce utrpět úpal. Proto je důležité omezit pobyt psa na přímém slunci, zvlášť, pokud je vysoký index UV záření.
Náš tip! Existují speciální ochranné krémy, které vašeho psa před těmito vlivy mohou ochránit. Některé se zcela vstřebávají a jsou netoxické, takže se nemusíte obávat, že vašemu pejskovi uškodí, když si oblast, kterou jste natřeli, olíže.
Bohužel, ne všichni páníčci své psy řádně cvičí. Je to stejné jako s lidmi, někteří psi jsou silnější a dominantnější osobnosti. Mnozí mají tendenci se socializovat prostřednictvím fyzického kontaktu nebo očicháváním intimních partií jiných psů. Ale ne všem psům se tento způsob fyzického kontaktu líbí!
Rvačce s jiným psem je třeba se vyhnout. Jste-li majitelem rasy, která je legislativně považována za nebezpečnou, pak je třeba se mít zvlášť na pozoru, protože kousnutí od takového psa může mít fatální následky.
V České republice nemá majitel psa povinnost zřizovat si Pojištění odpovědnosti občana s připojištěním odpovědnosti za škody způsobené zvířetem, a to ani v případě, že se jedná o tzv. potenciálně nebezpečné plemeno. Pokud však chcete klidně spát, rozhodně doporučujeme si takové pojištění zřídit. I když má váš pes dobrý výcvik, nikdy nevíte, co se může stát a náhrady škody se u velkých plemen se silným stiskem mohou vyšplhat opravdu k závratným částkám.
Věděli jste, že váš čtyřnohý kamarád je schopen svýma ušima zachytit zvuk, který je vzdálen až dva kilometry? Psí uši jsou jednoduše dokonalé, ale zároveň velmi citlivé.
Motory aut, dětský křik v parku nebo ruchy ulice... Hlučné prostředí může u vašeho psa způsobit dezorientaci a stres.
Jako majitel jste právně plně zodpovědný za veškeré škody a situace, které byly způsobeny vaším psem. Psi jsou od přírody velmi přátelská zvířata. Jejich instinkty je však někdy nutí reagovat impulzivně a nepředvídatelně!
To, co pes může vnímat jako hru, např. vyhrabávání děr na zahradě vašeho souseda nebo honění dětí v parku, mohou jiní vnímat jako potenciální nebezpečí. Pro případ, že by mohlo dojít k nehodě, do které by byla zapojena třetí strana, je pojištění absolutní nezbytností!
Stále nemáte pojištění mazlíčků? Pak u nás v Generali Česká nabízíme pojištění odpovědnosti občana, které pokrývá jakékoliv materiální či osobní škody.
Přečtěte si:
Je lepší mít kočku v bytě, nebo venku?
Jak změna klimatu dopadá na domácí mazlíčky?
Co dělat, když se ztratí domácí mazlíček
Poznáte, co trápí vašeho mazlíčka?
Nebo si poslechněte podcast s R. Zlochou: „Plemeno psa není tak důležité jako jeho charakter.“
Vzhledem k mírnějším zimám se sezóna klíšťat prodlužuje. Jakmile teploty vystoupají nad 5°C, země je suchá a po ledu a sněhu ani památky, začnou se klíšťata probouzet a vyhlížejí svého hostitele. Klíšťatům totiž svědčí teplé a vlhké počasí. Nejvyšší aktivity dosahují v období od jara až do podzimu. To však neznamená, že v zimě klíšťata mizí. Při nízkých teplotách klíšťata hybernují a jsou schopna několik měsíců čekat bez potravy na svého hostitele.
Klíšťata se vyskytují na nejrůznějších místech. Skrývají se ve vysoké trávě, křoví a lesním podrostu, ale také na nízkých větvích stromů nebo třeba v živých plotech. Ačkoliv měří jen několik málo milimetrů, tento parazit je schopen vyšplhat do výšky 15 cm až 1 m. Proto může vaše kočka chytit klíště i při exkurzi po vaší zahradě, na poli i v lese nebo v parku.
Vzhledem k tomu, že klíšťata přenášejí řadu závažných onemocnění, představují nebezpečí pro člověka i zvířata. Při přisátí klíštěte hrozí vaší kočce následující rizika:
1. přenos těchto 5 onemocnění:
2. alergická reakce: u vaší kočky může přisáté klíště způsobit alergickou reakci způsobenou slinami parazita, která následně vede ke kožním problémům jako kopřivka, dermatitida či otok. Ve vážných případech může u kočky vyvolat anafylaktický šok, tj. vážnou alergickou reakci, která může ohrozit život vašeho mazlíčka;
3. anémie: pokud se na vaši kočku přisálo najednou větší množství klíšťat, pak v případě, že je včas neodstraníte, hrozí zvířeti větší ztráta krve, která může vést až k anémii.
K přenosu onemocnění může dojít už po 2 hodinách od přisátí klíštěte. Po uplynutí 24 hodin se však riziko přenosu výrazně zvyšuje. Proto je důležité kočku co nejčastěji kontrolovat a přisátá klíšťata ihned odstraňovat.
Pokud i přes pravidelné kontroly nějaké klíště uteče vaší pozornosti, je třeba sledovat, zda se u kočky neobjeví některý z následujících symptomů.
Jakmile se u vaší kočky objeví některý z těchto příznaků, okamžitě kontaktujte veterináře.
I pro takové případy je vhodné zvážit pojištění domácích mazlíčků od Generali Česká. Toto pojištění pokryje náklady také na veterinární úkony (léčbu, vyšetření, konzultace, apod.) související s komplikacemi v důsledku infekcí způsobených kousnutí klíštěte nebo blechy.
Klíště zůstane na kočce přisáté zpravidla několik dní až několik týdnů a živí se její krví. Délka přisátí záleží převážně na druhu klíštěte, vývojové fázi, ale také na tom, kolik času potřebuje, aby se do sytosti nakrmilo. Jakmile bude klíště napité, samo odpadne. Čím dříve však klíště vyjmete, tím snižujete riziko přenosu některé z infekčních chorob.
Pro odstranění klíšťat postupujte podle tohoto jednoduchého návodu.
Čeho se vyvarovat:
Máte obavy, že to nezvládnete? Pokud ano, obraťte se s pomocí na veterináře.
Někdy se stane, že se klíště přetrhne a hlavička zůstane pod kůží. Nesnažte se ji z kůže odstranit. Jedná se vlastně jen o kusadla klíštěte, která nejsou zdrojem infekce, takže není třeba panikařit. Kusadla drží pevně v kůži a pokud byste se je snažili za každou cenu odstranit, mohli byste do rány zanést sekundární infekci. Ve většině případů si tělo kočky s kusadly poradí a přirozeně je vytlačí jako cizí předmět. Občas se však může stát, že oblast kolem rány oteče, vytvoří se malá cysta a místo se zanítí. V takovém případě se obraťte na svého veterináře.
Na trhu je řada přípravků, které mohou vaši kočku před klíšťaty ochránit.
Než se rozhodnete pro koupi volně prodejného antiparazitika, doporučujeme, abyste se poradili se svým veterinářem. Případně ho můžete požádat o pomoc s aplikací.
Klíšťata u koťat odstraníte stejným způsobem jako u dospělých koček. Použijte speciální pinzetu nebo kleštičky a klíště vytočte. Postupujte opatrně, aby nedošlo k jeho přetržení. Místo po kousnutí pečlivě omyjte a vydezinfikujte a následně sledujte ránu a celkový zdravotní stav koťátka po několik dalších dnů.
Pokud zjistíte, že se u vaší kočky po kousnutí klíštětem objeví zdravotní obtíže, obraťte se neprodleně na svého veterináře. Většinu onemocnění, která klíšťata přenášejí, lze léčit antibiotiky, je však nutné léčbu nasadit co nejdříve, aby se zabránilo trvalým následkům.
Přečtěte si:
Jak správně pečovat o kočičí srst
Je lepší mít kočku v bytě, nebo venku?
Vše, co potřebujete vědět o pojištění domácích mazlíčků
Podcast Stačí málo: „Když vám kočka přinese myš ještě s hlavou, zbožňuje vás.“