Článek jsme připravili ve spolupráci s odborníky z Biomedicínského centra Slovenské akademie věd. Existuje dobrý a špatný stres. My vám je pomůžeme rozpoznat a poradíme, jak předejít tomu škodlivému. Prevence se tak lehce stane součástí vašeho života - a dokonce velmi příjemnou.
Víte, jaký je nejčastější původ stresu? Nezdravé pracovní nasazení. Touha po vyšším výkonu či úspěchu často působí demotivačně a stresově. Koronavirus a práce z domova způsobili, že přestáváme oddělovat práci od soukromí. K tomu se přidává sociální izolace, nejistota, strach o budoucnost, ztráta práce a financí. Dlouhodobý stres může vést k vážným zdravotním problémům. Zhoršuje průběh chronických onemocnění a mnohé nemoci dokonce i spouští.
Nebezpečně zvyšuje hladinu cukru v krvi nebo krevní tlak, vyvolává depresi či Alzheimerovu chorobu. Speciálně v současné době musíme proti stresu bojovat. Požádali jsme profesora MUDr. Borise Mravce, PhD., aby nám vysvětlil, kdy stres pracuje pro nás, kdy proti nám a jak ho dostat pod kontrolu. Protože i když se říká, že stres k dnešní době patří, nedovolme, aby negativně doléhal na naše fyzické a duševní zdraví.
Proč v životě potřebujeme trochu stresu
Naším předkům stres pomáhal při přežití útoků anebo v přizpůsobení se životu v extrémních podmínkách. V malých dávkách se děje to samé i u nás. Díky stresu jsme ostražitější a máme energii na překonávání překážek. Jakmile se ocitneme v nebezpečné situaci, například v průběhu přírodních katastrof, teroristických útoků nebo válečných konfliktů, je stresová reakce pro naše přežití zásadní. „Jedná se však o jednorázovou a časově ohraničenou reakci, která je pro nás prospěšná,“ vysvětluje profesor Mravec.
Abychom si lépe představili, co se v našem těle děje, když je pod stresem, musíme pochopit chemické změny, které způsobuje. „Do krve a tkání se uvolňuje adrenalin, noradrenalin a kortizol. Tyto hormony zvyšují dechovou a srdeční frekvenci, stejně jako i množství glukózy v krvi. Zvýšená hladina kyslíku a glukózy v krvi zabezpečí dostatečné množství a následně využití energie pro kosterní svaly i rychlejší reakce mozku.“ Určitě jste už podobné pocity zažili a taky vám pomohly rychle a adekvátně zareagovat. Pokud by však bylo tělo vystavené těmto procesům často a dlouhodobě, přirozená a užitečná reakce se změní na škodlivou. A to nejen pro duši, ale i pro tělo.
Chronický stres je spouštěčem vážných nemocí
Stres má dvě podoby - akutní a chronickou. Dlouhodobý stres nepodceňujte. Může způsobit vážné onemocnění nebo zhoršit již existující potíže. Když je tělo pod stresem, zvyšuje se krevní tlak a při chronickém působení stresu se také snižuje činnost bílých krvinek. Z dlouhodobého hlediska oboje vede k vážným komplikacím. Snižuje se naše obranyschopnost a tělo je náchylnější například k virům. Astmatici mohou mít častější a silnější záchvaty, cukrovkáři horší výsledky, protože stres zvyšuje i hladinu cukru v krvi.
Nikoho asi nepřekvapí, že stres nepříznivě ovlivňuje i metabolismus. Vede k různým poruchám trávení či žaludečním vředům, zhoršuje kožní problémy a akné, způsobuje bolesti hlavy a migrény. „Nepříznivě působí na mozek, a proto ovlivňuje onemocnění jako deprese či Alzheimerovu nemoc. Škodí i srdci, zhoršuje kardiovaskulární onemocnění jako hypertenzi nebo ischemickou nemoc srdce. Taky se zdá, že stresem vyvolané zvýšení noradrenalinu podporuje růst mnoha typů nádorů,“ dodává profesor.
Rozpoznejte „stresory“, které vám škodí
Akutní podobu stresu spozorujete rychle a relativně snadno. Příznaky dlouhodobého stresu přicházejí postupně. Jakmile úroveň stresu ve vašem životě překročí určitou hranici a stane se součástí vašeho biorytmu, budete unavení, zhorší se vám spánek, mohou přijít výbuchy zlosti, pocity strachu a úzkosti, nesoustředěnost nebo zvýšení či snížení chuti na jídlo.
„Časté je i zvýšené užívání návykových látek, jako je alkohol nebo nikotin. Mezi fyzické projevy, které můžeme přímo zaznamenat, patří například zvýšená srdeční frekvence, bušení srdce, pocení, studené končetiny, bolesti hlavy, poruchy trávení (nevolnost, průjem, zácpa), zvýšené svalové napětí, častější výskyt infekce (rýma, herpes), snížení potence a celé spektrum dalších příznaků,“ vyjmenovává různé symptomy profesor Mravec. V boji se stresem je klíčové, abyste vyhodnotili tzv. stresory. To jsou faktory, které stres vyvolávají. Jsou velmi individuální. Jakmile se je naučíte rozlišovat, naučíte se s nimi lépe pracovat.
Mohou to být špatné vztahy a napětí v rodině nebo v práci, finanční problémy či nějaké onemocnění, které vás trápí. Mezi nejčastější spouštěče patří zejména příliš vysoké pracovní nasazení. V tomto článku najdete návod, jak lépe zvládnout právě pracovní stres. Jestli znáte své stresory, zkuste je zjemnit anebo úplně eliminovat. Hledejte příčiny, mluvte o nich, řešte je. Mnohdy se stresu nedokážeme úplně vyhnout. Existuje však celá řada možností, jak jeho škodlivým účinkům zabránit.
Proti stresu bojujte jídlem, pohybem a čistou myslí
Mezi nejrozšířenější techniky patří ty psychoterapeutické, jako například jóga, meditace nebo autogenní trénink. Je to technika využívaná při různých závislostech a v podstatě jde o formu relaxace, při které pracujete s vlastním podvědomím. Základem zdravé psychiky je však životospráva. Pokud žijete pod rouškou stresu, vaše strava by měla být bohatá na esenciální omega-3 mastné kyseliny a potraviny s obsahem enzymu nattokináza, který můžete najít naříklad ve fermentované zelenině. V boji se stresem vám pomohou i jahody, citrusy nebo vlašské ořechy.
Kromě kvalitní stravy si dopřejte dostatek spánku, protože fyzická únava jde ruku v ruce s psychickou. Pokud je tělo odpočaté, dejte mu zabrat dostatečně zdravým pohybem. Cvičení totiž snižuje hladinu stresových hormonů a podporuje produkci endorfinů, které tlumí bolest a zlepšují náladu, dávají nám nadšení a optimismus. „Fyzická aktivita je sice spojená s aktivací stresové reakce, ale v tomto případě jde o krátkodobou akutní stresovou reakci, která na rozdíl od chronické, má na organismus pozitivní vliv,“ vysvětluje rozdíl mezi „dobrým a špatným“ stresem profesor Mravec.
Pohyb kromě snížení stresu pomáhá řešit i další zdravotní problémy jako obezitu, srdeční onemocnění nebo depresi. Tady je však také potřeba hledat rovnováhu. Pokud sportujete pod tlakem, může se ze sportu stát další stresor. Na závěr vyvrátíme jeden z mýtů. Říká se totiž, že kouření lidi uklidňuje, hlavně když jsou ve stresu. Opak je pravdou a profesor Mravec upozorňuje, že nikotin stresové reakce významně posiluje.
Pandemie nám ukázala, jak málo se věnujeme duševnímu zdraví
Koronavirus ohrožuje nejen naše fyzické, ale i psychické zdraví. Pandemie zvýraznila stresové faktory, se kterými jsme žili předtím a přinesla i nové. V začátcích to byl zejména strach z neznámého, o vlastní zdraví a zdraví svých blízkých. Pandemie přinesla výzvy i pro mnoho podnikatelů. Všeobecně chybějí nápady, kreativita a chuť se posouvat dál. Především menší a střední podniky bojují o přežití. Výrazně vzrostl stres u zaměstnavatelů, kteří mají zodpovědnost za další lidi. Zaměstnanci se zase přirozené bojí ztráty práce a financí. K existenčním problémům se přidávají problémy osobní.
Izolace a život v nejistotě způsobují zvýšení počtů případů lidí s depresí u všech věkových kategorií, dokonce i u dětí. Stresory způsobené pandemií jsou nebezpečné a jejich silný vliv na naše životy ukázal, že v Česku by mělo být duševní zdraví stejně důležitým tématem jako to fyzické. Existují způsoby, jak zmírnit i takové stresové faktory, které přímo souvisí s pandemií. Nedostatek sociálního kontaktu se dá nahradit pravidelnými telefonáty a online setkáními. Předejít napětí v rodině a „ponorkové“ nemoci můžete tím, že o problémech budete mluvit a společně budete hledat řešení.
Jestli máte pocit, že vám problémy příliš zasahují do života a stres se vám vymyká z kontroly, neváhejte vyhledat pomoc specializovaného kouče nebo psychologa. Během izolace je velmi důležitý pohyb na vzduchu a slunci. Při dodržování bezpečnostních pravidel si ho užívejte co možná nejvíce. Ve stravě by v tomto období neměl chybět vitamín D, C a zinek. A co je nejdůležitější – dělejte si radost. Dopřejte si to, co máte rádi, pusťte se do nových koníčků, začněte malovat, psát povídky nebo vyrábět domeček pro panenky se svými dětmi. Tvořivá činnost vám pomůže relaxovat a pročistit si hlavu.
Česká alzheimerovská společnost (ČALS) nabízí širokou škálu služeb, které mohou pomoci jak pacientům, tak jejich pečujícím. Zaměřuje se na poskytování individuálních konzultací a svépomocných podpůrných skupin pro rodiny a pečující o osoby se syndromem demence. Cílem jejich služeb je podpora, pomoc a zlepšení kvality života.
Jednou z aktivit ČALS je Čaj o páté, což je setkání svépomocné nebo také podpůrné skupiny pro rodinné pečující. Setkání rodinným pečujícím nabízejí místo, kde mohou získat řadu informací. Proto jsou často na setkání zváni odborníci, kteří odpovídají na konkrétní otázky. Třeba o tom, jak pomáhat člověku s demencí, jak pečovat o něj i o sebe a zároveň jsou bezpečným prostorem pro sdílení zkušeností, které s sebou život s člověkem postiženým demencí přináší.
Další skupinou jsou Toulky pamětí a duší, které jsou určené lidem v počínající fázi demence, kterým pomáhá vyrovnávat se s příznaky i důsledky nemoci. Pomáhá jim také udržet si nadhled a samozřejmě poskytuje psychosociální podporu.
Česká alzheimerovská společnost poskytuje také na území Prahy respitní neboli odlehčovací péči pro lidi s diagnózou demence ve věku nad 50 let. Tato služba umožňuje pečujícím si odpočinout nebo zařídit osobní záležitosti.
Konečně ČALS poskytuje rozsáhlou databázi všech služeb týkajících se Alzheimerovy choroby napříč Českou republikou.
Vedle ČALS existují i další možnosti, jak zlepšit kvalitu péče o lidi s Alzheimerovou chorobou. Například jsou to denní centra, která nabízejí péči a aktivity pro seniory s demencí. Příkladem mohou být zařízení jako Centrum denních služeb pro seniory Anděl nebo Centrum denních služeb pro seniory Vysočany v Praze. Klub Aktiv 2000 provozuje denní stacionáře a centra denních služeb pro seniory, které mohou být vhodné i pro lidi s Alzheimerovou chorobou. V každém městě by měla umět pomoct jakákoliv sociální služba.
Speciální službou je Tísňová péče. Ta je za poplatek poskytovaná prostřednictvím distanční hlasové nebo elektronické komunikace, která zajišťuje okamžitou pomoc v případě nouze. Telefonickou linku má i ČALS.
Pokud by měli zájemci chuť se vzdělávat, mohou využít školení a setkání pro pečovatele pořádané organizacemi jako ČALS a Nadační fond Kapka naděje. Jejich workshopy jsou zaměřené na péči o lidi s demencí, které jsou určeny pro pečovatele a zdravotnický personál.
Pomoc mohou lidé najít i na webu v online komunitách. Vybrat si mohou například Alzheimernet.cz, Reddit komunity nebo Facebookové skupiny typu Pečující o Alzheimerovu nemoc a Podpora pro pečující osoby, které poskytují prostor pro sdílení zkušeností a získání podpory od ostatních pečujících.
Pro pečující rodiny je důležité nejen poskytovat kvalitní péči a podporu svým blízkým s onemocněním, ale také se starat o vlastní zdraví a pohodu. Zde je několik tipů:
V České republice existuje řada zařízení, která se specializují na péči o lidi s Alzheimerovou chorobou a jinými neurodegenerativními onemocněními. Mohou to být domovy pro seniory, které nabízí nepřetržitou péči. „Kvalita zařízení se může lišit, proto je důležité navštívit několik zařízení a vybrat to nejvhodnější,“ uvedl spoluzakladatel domovů pro seniory Senlife Lukáš Drásta. Důležité je, aby se v domovech lidé i návštěvy cítili příjemně a i ti nejmenší měli chuť se do takového prostředí vracet.
Některé specializované kliniky se mohou zaměřovat na léčbu a péči o pacienty s demencí. Dále určité pečovatelské domy poskytují širokou škálu služeb včetně zdravotní péče, fyzioterapie a aktivit pro seniory. Zájemci se ovšem budou muset připravit na čekací lhůty do podobných zařízení, v případě soukromých provozovatelů i na dražší poplatky.
Pečování o blízké s Alzheimerovou chorobou je náročné, ale dostupné služby a podpora mohou tuto cestu usnadnit. Nezapomínejte, že nejste sami a že existuje mnoho zdrojů, které vám mohou pomoci zvládnout tuto náročnou situaci. Někdy pomůžou polohovací postele, jindy terénní domácí služby nebo společné aktivity či psychická podpora.
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí