Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Co dělat při úrazu elektrickým proudem?

Elektrický proud nás může v menší či větší míře zasáhnout v podstatě kdykoli a kdekoli. Nejvíce jsou ohroženy samozřejmě zvídavé děti, osoby, které s elektrickým proudem denně pracují či nepozorní lidé.

Prevence je základ

Nejlépe se problémům vždy vyhnete, pokud budete opatrní a vůbec nedáte šanci tomu, aby nastala riskantní situace. Mezi základní preventivní opatření patří:

  • Zaslepení zásuvek, ke kterým mají přístup děti
  • Nepoužívání elektrických přístrojů v přítomnosti vody (při sprchování, koupání)
  • Dodržování bezpečnostních předpisů na pracovišti, kde se s proudem pracuje
  • Obezřetnost, opatrnost a žádné riskování

Co vše má vliv na následky zasažení proudem?

Důsledky kontaktu s vodičem jsou odvozeny od jeho intenzity, délky, trasy, kterou proud v těle prošel a celková kondice zasažené osoby. Rozdíl je i v tom, jestli se jedná o střídavý nebo stejnosměrný proud.

V kostce řečeno – proud vždy do těla musí někudy vejít, někudy projít a někudy odejít. Celá tato jeho cesta s sebou nese rizika. Pokud vede například přes srdce, je vysoce nebezpečná.

I odpor kůže je na různých místech těla jiný. Odlišný průběh bude mít proud, který vstoupil do těla přes mokrou pokožku a ten, který vstoupil přes suchou pokožku. Vstup přes mokrou kůži má následky fatálnější.

Rozhodujícím faktorem je nejen cesta proudu, ale i délka a intenzita jeho procházení. Čím silnější proud a delší trasa, tím horší následky.

Na úrazech elektrickým proudem bývá zrádné to, že osoby poskytující první pomoc často nerozeznají, že se jedná právě o takový druh zranění. U nižšího proudu nejsou proudové známky mnohdy tak zřetelné. Jenomže první pomoc člověku, který je v bezvědomí v důsledku střetu s proudem je jiná než například první pomoc člověku v bezvědomí způsobeném epileptickým záchvatem.

Následky střetu s elektrickým proudem

Obecně lze možné následky rozdělit asi takhle:

      Následky kontaktu s nízkým napětím (do 1000 V)

  • Brnění prstů, bolesti, křeče
  • Poruchy vědomí
  • Poruchy srdečního rytmu či dýchání
  • Lokální popáleniny

 

     Následky kontaktu s vysokým napětím (nad 1000 V)

  • Rozsáhlé popáleniny
  • Poruchy vědomí, křeče
  • Poruchy srdečního rytmu, zástava krevního oběhu
  • V krajních případech až smrt

Samozřejmě se však mohou objevit i další následky, jako je například slepota, poruchy hybnosti a tak dále.

Jak poskytnout zasaženému první pomoc?

Důležité je si uvědomit, že při jakékoli záchraně osob je vždy na prvním místě vlastní bezpečnost. To v této situaci znamená především dodržovat bezpečnou vzdálenost od zasaženého až do chvíle, dokud není celý elektrický obvod vypnutý.

Základní body první pomoci při úrazu elektrickým proudem jsou následující:

  • Vypněte proud, případně u nízkého napětí vodič dostaňte od člověka jinou cestou (pomocí nevodivého předmětu)
  • Dokud nebude proud vypnut a postižený od vodiče 100 % odpoután, nedotýkejte se ho
  • Zavolejte rychlou záchrannou službu
  • Zjistěte, jestli je osoba při vědomí a dýchá
  • Pokud osoba dýchá a je při vědomí, vyčkejte v klidu na lékaře, můžete začít mírně chladit popáleniny
  • Pokud osoba dýchá, ale je v bezvědomí, dostaňte ji do zotavovací polohy
  • Pokud osoba nedýchá a je v bezvědomí, vyčistěte dutinu ústní, zakloňte hlavu a zahajte resuscitaci (30 stlačení hrudní kosti na 2 vdechy), případně alespoň nepřímou srdeční masáž

POZOR! I pokud zasažený vypadá v pořádku, je nutné jej dopravit k odbornému vyšetření. Elektrický proud v organismu způsobuje řadu změn, které mohou vyjít najevo až po delší době, například selháním základních životních funkcí.

Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.

22.04.2024

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.

Změny v mozku při stárnutí

Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.

Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.

Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.

Vliv věku na výskyt Alzheimerovy choroby
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík

 

Příznaky a léčba

Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.

Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.

Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.

Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.

Martin Tolar

Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá

Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.

Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.

Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.

Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.

Generali penzijní společnost

Mohlo by Vás zajímat

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci

Vyberte kategorii