Doba na přečtení článku jsou 3 minuty

Co dělat při úrazu elektrickým proudem?

Elektrický proud nás může v menší či větší míře zasáhnout v podstatě kdykoli a kdekoli. Nejvíce jsou ohroženy samozřejmě zvídavé děti, osoby, které s elektrickým proudem denně pracují či nepozorní lidé.

Prevence je základ

Nejlépe se problémům vždy vyhnete, pokud budete opatrní a vůbec nedáte šanci tomu, aby nastala riskantní situace. Mezi základní preventivní opatření patří:

  • Zaslepení zásuvek, ke kterým mají přístup děti
  • Nepoužívání elektrických přístrojů v přítomnosti vody (při sprchování, koupání)
  • Dodržování bezpečnostních předpisů na pracovišti, kde se s proudem pracuje
  • Obezřetnost, opatrnost a žádné riskování

Co vše má vliv na následky zasažení proudem?

Důsledky kontaktu s vodičem jsou odvozeny od jeho intenzity, délky, trasy, kterou proud v těle prošel a celková kondice zasažené osoby. Rozdíl je i v tom, jestli se jedná o střídavý nebo stejnosměrný proud.

V kostce řečeno – proud vždy do těla musí někudy vejít, někudy projít a někudy odejít. Celá tato jeho cesta s sebou nese rizika. Pokud vede například přes srdce, je vysoce nebezpečná.

I odpor kůže je na různých místech těla jiný. Odlišný průběh bude mít proud, který vstoupil do těla přes mokrou pokožku a ten, který vstoupil přes suchou pokožku. Vstup přes mokrou kůži má následky fatálnější.

Rozhodujícím faktorem je nejen cesta proudu, ale i délka a intenzita jeho procházení. Čím silnější proud a delší trasa, tím horší následky.

Na úrazech elektrickým proudem bývá zrádné to, že osoby poskytující první pomoc často nerozeznají, že se jedná právě o takový druh zranění. U nižšího proudu nejsou proudové známky mnohdy tak zřetelné. Jenomže první pomoc člověku, který je v bezvědomí v důsledku střetu s proudem je jiná než například první pomoc člověku v bezvědomí způsobeném epileptickým záchvatem.

Následky střetu s elektrickým proudem

Obecně lze možné následky rozdělit asi takhle:

      Následky kontaktu s nízkým napětím (do 1000 V)

  • Brnění prstů, bolesti, křeče
  • Poruchy vědomí
  • Poruchy srdečního rytmu či dýchání
  • Lokální popáleniny

 

     Následky kontaktu s vysokým napětím (nad 1000 V)

  • Rozsáhlé popáleniny
  • Poruchy vědomí, křeče
  • Poruchy srdečního rytmu, zástava krevního oběhu
  • V krajních případech až smrt

Samozřejmě se však mohou objevit i další následky, jako je například slepota, poruchy hybnosti a tak dále.

Jak poskytnout zasaženému první pomoc?

Důležité je si uvědomit, že při jakékoli záchraně osob je vždy na prvním místě vlastní bezpečnost. To v této situaci znamená především dodržovat bezpečnou vzdálenost od zasaženého až do chvíle, dokud není celý elektrický obvod vypnutý.

Základní body první pomoci při úrazu elektrickým proudem jsou následující:

  • Vypněte proud, případně u nízkého napětí vodič dostaňte od člověka jinou cestou (pomocí nevodivého předmětu)
  • Dokud nebude proud vypnut a postižený od vodiče 100 % odpoután, nedotýkejte se ho
  • Zavolejte rychlou záchrannou službu
  • Zjistěte, jestli je osoba při vědomí a dýchá
  • Pokud osoba dýchá a je při vědomí, vyčkejte v klidu na lékaře, můžete začít mírně chladit popáleniny
  • Pokud osoba dýchá, ale je v bezvědomí, dostaňte ji do zotavovací polohy
  • Pokud osoba nedýchá a je v bezvědomí, vyčistěte dutinu ústní, zakloňte hlavu a zahajte resuscitaci (30 stlačení hrudní kosti na 2 vdechy), případně alespoň nepřímou srdeční masáž

POZOR! I pokud zasažený vypadá v pořádku, je nutné jej dopravit k odbornému vyšetření. Elektrický proud v organismu způsobuje řadu změn, které mohou vyjít najevo až po delší době, například selháním základních životních funkcí.

Naše pojištění poskytuje ochranu miminkům, teeneagerům i seniorům, a je proto ideální pro celé rodiny.

11.09.2024

Kognitivní testy vedou k včasnému odhalení demence

Je důležité, zejména pokud je vám 65 let a více, pravidelně sledovat své kognitivní funkce. Víte, že můžete absolvovat test kognitivních funkcí přímo u svého praktického lékaře?

 

Kognitivní funkce jsou schopnosti mozku, které nám umožňují vnímat, myslet, pamatovat si a učit se. Zahrnují:

  • Paměť: Ukládání a vybavování informací
  • Pozornost: Schopnost soustředit se
  • Jazyk: Porozumění a tvorba řeči
  • Vnímání: Schopnost chápat okolní svět
  • Plánování a řešení problémů: Organizace úkolů a rozhodování

Co je test kognitivních funkcí?

Test, známý také jako Mini Mental State Examination (MMSE), je jednoduchý způsob, jak zhodnotit základní kognitivní schopnosti. Skládá se z 30 otázek a úkolů, které zkoumají různé oblasti mozkových funkcí. Vyzkoušet si ho můžete i na tomto odkazu.

Mezi úkoly patří:

  • Orientace v čase a prostoru: Odpovídáte na otázky týkající se aktuálního data, času a místa.
  • Krátkodobá paměť: Vyzkoušíte si, jak dobře si pamatujete například seznam slov nebo krátkou větu.
  • Čtení a psaní: Přečtete a napíšete jednoduché věty.
  • Praktické dovednosti: Můžete být vyzváni k nakreslení základního obrazce nebo provedení jednoduchých úkolů.

Celkově lze získat až 30 bodů. Výsledek pomůže lékaři rozhodnout, zda máte příznaky kognitivních poruch nebo zda je váš stav v normě. Pod 24 bodů jde o lehkou demenci, dosažení 17 bodů a méně indikuje středně těžkou demenci.

Je důležité zdůraznit, že test nemusí být vždy jednoznačný. Například deprese, užívání některých léků nebo jiné zdravotní problémy mohou způsobit podobné symptomy jako demence. Proto by měl každý, kdo dosáhne nižšího skóre, podstoupit další podrobná vyšetření, aby byly vyloučeny jiné příčiny.

Kam se obrátit?

Prvním krokem je navštívit svého praktického lékaře, který vám test provede během pravidelné preventivní prohlídky. Pokud vám vyjde výsledek testu pozitivní, lékař vás odešle ke specialistovi, jako je neurolog, psycholog nebo psychiatr, kteří provedou podrobnější vyšetření. V některých případech může být doporučena i zobrazovací metoda, jako je CT nebo magnetická rezonance, která pomůže lépe diagnostikovat případné postižení mozku.

Pokud se z nějakého důvodu necítíte komfortně s návštěvou lékaře, existuje možnost využít preventivní programy v lékárnách, například v sítích jako Benu nebo Pharmacentrum. Tyto lékárny poskytují základní vyšetření, která mohou pomoci odhalit počáteční příznaky kognitivních poruch. Pokud jste u OZP zdravotní pojišťovny, máte možnost se nechat vyšetřit v síti kontaktních center České alzheimerovské společnosti po celé ČR.

Včasná prevence je klíčová

Včasná diagnostika kognitivních poruch je zásadní, protože nemoc nejlépe reaguje na léčbu v jejích raných stádiích. Alzheimerova choroba a další formy demence jsou progresivní nemoci, které se s časem zhoršují. Pokud se však podaří nemoc odhalit včas, je možné zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života pacienta.

Je důležité test podstupovat i tehdy, když se necítíte nemocní nebo si nejste vědomi žádných problémů. Bohužel mnoho pacientů si své problémy neuvědomuje, což znamená, že jejich nemoc může být odhalena až v pozdějších stádiích. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím větší jsou šance na úspěšnou léčbu.

 

Naší misí v Generali penzijní společnosti je pomoci klientům prožít poslední třetinu života co nejkvalitněji. Důležité je pro nás i to, aby senioři měli možnost prožít své stáří důstojně a aktivně. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na osvětu a zviditelnění tématu Alzheimerovy nemoci.

Přečtěte si:

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi

Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou

Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí

Vyberte kategorii