Zimní sporty nabízejí zábavu a adrenalin, což s sebou nese určité riziko zranění a nehod na sjezdovkách. Ať už jste začátečník nebo zkušený zimní sportovec, nehoda se může stát každému. Znalost toho, jak reagovat v případě nehody na svahu, může být zásadní pro rychlé a správné přivolání pomoci. V tomto článku se podíváme na to, jaké kroky a opatření je třeba učinit, pokud se na svahu ocitnete v nepříjemné situaci.
Je důležité vědět, jak reagovat v případě nehody na svahu. Rychlá reakce je klíčová a každý lyžař by měl znát základní postupy první pomoci v případě zranění či nehody na svahu. Kroky, které je třeba učinit, když se na svahu stane nepříjemnost, jsou následující:
V nečekaných situacích může být obtížné zachovat chladnou hlavu, ale klíčem k úspěchu je zachovat klid. Nekontrolovaný pohyb zraněné osoby po nehodě může situaci ještě zhoršit, proto je třeba jednat rychle, ale promyšleně.
Pokud to situace umožňuje a není to příliš riskantní, pokuste se na místě nehody vytvořit bezpečné prostředí. Zastavte tak, abyste zabránili dalším kolizím nebo zraněním.
Klíčové je zavolat záchrannou službu. Záchranáři jsou vyškoleni k rychlé a účinné reakci v případě nehody. Čím dříve je nehoda nahlášena záchrannému týmu, tím rychleji dorazí pomoc.
Zaměřte se především na poranění dýchacích cest, krvácení a zranění páteře nebo hlavy. Zásadní je zajistit, aby se stav zraněného nezhoršoval.
Důležité je informovat o nehodě zaměstnance na svahu. Ti mohou poskytnout další pomoc a zajistit okolí místa nehody.
Pokud je to možné, ponechte místo nehody neporušené, aby vyšetřovatelé mohli shromáždit důkazy o příčinách a okolnostech nehody.
Po nehodě musíte být informováni a sledovat situaci. Neustále se informujte o stavu zraněného.
Při poskytování pomoci zraněnému na svahu je třeba dodržet několik důležitých kroků. Pokud je zraněný při vědomí, komunikujte s ním, ujistěte ho, že pomoc přichází, a podpořte ho psychicky. Zajistěte, aby se nehýbal, a minimalizujte pohyb. Pokud má zraněný podezření na zlomeninu nebo poranění páteře, není vhodné s ním hýbat. Pokud je to nutné, například z bezpečnostních důvodů, postupujte velmi opatrně, s pomocí dalších osob. Zraněné osobě nepodávejte jídlo ani pití. Poskytování pomoci na svahu vyžaduje opatrnost, pečlivost a dodržování pokynů záchranářů, kteří na místo dorazí.
V případě neočekávaných událostí na sjezdovkách v zahraničí se okamžitě obraťte na asistenční službu. Číslo máte k dispozici ve své pojistné smlouvě. Nezapomeňte spolu s provozovatelem sjezdovky sepsat záznam o události a vyžádejte si kopie všech dokumentů týkajících se dané situace. Pokud nerozumíte cizímu jazyku, nepodepisujte to, čemu nerozumíte. Důležité je uchovávat všechny dokumenty na bezpečném místě. Pokud jsou přítomni svědci, ujistěte se, že jsou jejich výpovědi zaznamenány a podepsány.
Při pobytu na sjezdovce může dojít k nehodě, ale prevence a připravenost mohou v případě nehody znamenat velký rozdíl. Bezpečnost na sjezdovkách je klíčová, proto je důležité uvědomit si důležitost pojištění, správného vybavení a dodržování bezpečnostních zásad. Buďte opatrní, zodpovědní a připravení, abyste užili zimní sporty bezpečně.
Je důležité, zejména pokud je vám 65 let a více, pravidelně sledovat své kognitivní funkce. Víte, že můžete absolvovat test kognitivních funkcí přímo u svého praktického lékaře?
Kognitivní funkce jsou schopnosti mozku, které nám umožňují vnímat, myslet, pamatovat si a učit se. Zahrnují:
Test, známý také jako Mini Mental State Examination (MMSE), je jednoduchý způsob, jak zhodnotit základní kognitivní schopnosti. Skládá se z 30 otázek a úkolů, které zkoumají různé oblasti mozkových funkcí. Vyzkoušet si ho můžete i na tomto odkazu.
Mezi úkoly patří:
Celkově lze získat až 30 bodů. Výsledek pomůže lékaři rozhodnout, zda máte příznaky kognitivních poruch nebo zda je váš stav v normě. Pod 24 bodů jde o lehkou demenci, dosažení 17 bodů a méně indikuje středně těžkou demenci.
Je důležité zdůraznit, že test nemusí být vždy jednoznačný. Například deprese, užívání některých léků nebo jiné zdravotní problémy mohou způsobit podobné symptomy jako demence. Proto by měl každý, kdo dosáhne nižšího skóre, podstoupit další podrobná vyšetření, aby byly vyloučeny jiné příčiny.
Prvním krokem je navštívit svého praktického lékaře, který vám test provede během pravidelné preventivní prohlídky. Pokud vám vyjde výsledek testu pozitivní, lékař vás odešle ke specialistovi, jako je neurolog, psycholog nebo psychiatr, kteří provedou podrobnější vyšetření. V některých případech může být doporučena i zobrazovací metoda, jako je CT nebo magnetická rezonance, která pomůže lépe diagnostikovat případné postižení mozku.
Pokud se z nějakého důvodu necítíte komfortně s návštěvou lékaře, existuje možnost využít preventivní programy v lékárnách, například v sítích jako Benu nebo Pharmacentrum. Tyto lékárny poskytují základní vyšetření, která mohou pomoci odhalit počáteční příznaky kognitivních poruch. Pokud jste u OZP zdravotní pojišťovny, máte možnost se nechat vyšetřit v síti kontaktních center České alzheimerovské společnosti po celé ČR.
Včasná diagnostika kognitivních poruch je zásadní, protože nemoc nejlépe reaguje na léčbu v jejích raných stádiích. Alzheimerova choroba a další formy demence jsou progresivní nemoci, které se s časem zhoršují. Pokud se však podaří nemoc odhalit včas, je možné zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života pacienta.
Je důležité test podstupovat i tehdy, když se necítíte nemocní nebo si nejste vědomi žádných problémů. Bohužel mnoho pacientů si své problémy neuvědomuje, což znamená, že jejich nemoc může být odhalena až v pozdějších stádiích. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím větší jsou šance na úspěšnou léčbu.
Naší misí v Generali penzijní společnosti je pomoci klientům prožít poslední třetinu života co nejkvalitněji. Důležité je pro nás i to, aby senioři měli možnost prožít své stáří důstojně a aktivně. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na osvětu a zviditelnění tématu Alzheimerovy nemoci.
Přečtěte si:
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí