Sdílená jízda je stále oblíbenější způsob cestování. Nejen že jde o laciný a příjemný způsob dopravy, když nemáte vlastní auto, ale ještě tím šetříte životní prostředí. Při sdílení aut můžete dokonce navázat nová přátelství. Přesto je důležité pamatovat na vlastní bezpečnost, která je vždy na prvním místě. Přinášíme vám tipy, jak být v bezpečí při sdílení auta.
Sdílená jízda vám umožňuje sdílet auto s dalším člověkem, ať je to váš přítel nebo někdo, koho jste nikdy předtím neviděli. Buď jedete na stejné místo, nebo po podobné trase, aby bylo možné spolucestujícího snadno přibrat po cestě nebo ho někde vysadit. Sdílení aut je stále populárnější nejen proto, že snižuje uhlíkové emise, ale je to i způsob, jak ušetřit peníze, protože se podělíte třeba o náklady na benzin, a navíc můžete pohodlně jezdit autem, i když žádné nevlastníte.
Aplikace jako Uber a Liftago umožňují podělit se o jízdu taxíkem. Pokud se rozhodnete jízdu sdílet, váš řidič automaticky zastaví a vyzvedne po cestě další pasažéry, a vy tak za jízdu budete platit míň. Také se o jízdné můžete podělit s přáteli. Objevují se ale i novější aplikace, které přímo propojují majitele aut s cestujícími, kteří se vydávají do stejného místa. Tak může každý vlastník auta sdílet svá volná sedadla s lidmi, kteří jedou stejnou cestou. Podívejte se třeba na aplikace Autonapůl, HoppyGo nebo BlaBlaCar.
Sdílet auto s lidmi, které jste nikdy předtím neviděli, může být zábava a základ pro vznik nových přátelství, ale může to být i nebezpečné, pokud si nedáte pozor. Opatrnost je na místě a prvních pár jízd s novým člověkem buďte obezřetní. Tady jsou tipy, jak zůstat v bezpečí při používání aplikace na sdílení aut.
Pro prvních pár cest s novým člověkem nebo skupinou lidí může být dobré požádat přítele, aby jel s vámi, i když to pro vás třeba bude zajížďka. Budete si připadat bezpečněji, než kdybyste jeli sami.
Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.
Změny v mozku při stárnutí
Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.
Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.
Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík
Příznaky a léčba
Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.
Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.
Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.
Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.
Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá
Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.
Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.
Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.
Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.
Mohlo by Vás zajímat
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci