Spadnete, máte odřeninu. Ta krvácí, bolí a vy hledáte nejrychlejší cestu, jak se dané bolesti zbavit. Ne nadarmo se někdy říká „sportem k trvalé invaliditě“. A ačkoli se podobné incidenty zcela běžně dějí každému z nás, je dobré mít na paměti, jak jim co nejúčinněji předcházet. Proto jsme se pro vás rozhodli sepsat několik zásad, díky kterým bude sportování bezpečnější.
Sport nám nepomáhá pouze v odbourávání kil po náročných vánočních svátcích, abychom stihli „plavkovou sezónu“, ale také nám pomáhá udržovat psychickou pohodu. Ačkoli je tedy sport náročnou fyzickou aktivitou, jedná se v podstatě o způsob odpočinku a relaxace.
Nezkoušejte před náročnými výkony žádné pochybné látky
Bezpečí vaše i všech ostatních podpoříte například i tím, že se nebudete před vašimi sportovními aktivitami „posilňovat“ alkoholem nebo jinými omamnými látkami. Vaše pozornost je totiž pak do značné míry omezena, což může vést k nehodám.
Jednejte tak, abyste neohrožovali ostatní
Pokud se pohybujete na silnici, kde kolem vás zcela běžně jezdí plno aut, měli byste se mít obzvláště na pozoru! Řidič totiž neví, jaká bude vaše další reakce, a než si danou situaci uvědomí, může už být pozdě.
Je vhodné, abyste na své pohyby nějak vhodně upozornili, například ruční signalizací. Zároveň byste na sobě měli mít, v případě večerního sportování, alespoň nějaké reflexní prvky – typicky pásky na zápěstí, vesty, odrazky na kole apod. Důležitou součástí výbavy je ale také helma, chrániče a další prvky, které přebírají „velení“ v případě, kdy lidský organismus zapotácí.
Rozcvička je základ!
Vždy platilo, že by se měl člověk před velkými výkony náležitě předpřipravit, ideálně alespoň malou rozcvičkou. Stačí krátké protáhnutí, díky kterému se naše tělo dostane do pohody a lépe se tak připraví na následující zátěž. Svaly se zkrátka musejí nejdříve trochu zahřát.
Oblečení přizpůsobte počasí a zkuste předvídat
Pokud sportujete v létě, uzpůsobte tomu i délku vašeho oblečení – rozhodně nemá smysl oblékat se do tepláků, mikin nebo dokonce čepic. V tomto případě zvolte spíše něco, co trochu „vlaje“ a v čem se zkrátka cítíte pohodlně.
V zimním období zase naopak zvolte něco, v čem vám bude dostatečně teplo – svaly totiž nesmí prochladnout, mohli byste se tak velmi snadno zranit.
Měli byste také promyslet, zda nemůže dojít k náhlé změně. Pro všechny případy si tak s sebou vezměte nějaké rezervní oblečení, to jen kdyby vás chtěla matka příroda překvapit!
S počasím jdou také ruku v ruce tekutiny – během horkých letních dní bychom neměli zapomínat na dostatečný pitný režim, díky kterému se cítíme více svěží a sportování je pak mnohem snazší.
Machrovinky rozhodně nejsou na místě
Nic se nemá přehánět. Sportujte tak, aby vás to bavilo, ne tak, abyste došli kompletně rozlámaní. Raději sportujte častěji v menší intenzitě než jednou, a nadoraz.
Výhodou je také to, pokud „umíte padat“. Možná se to zdá jako zbytečnost, ale pokud se naučíte správné techniky pádu, bude poškození těla i vybavení o to menší.
Bezpečnost není žádná věda, i když se to tak může na první pohled zdát. Pokud na sebe při sportování dáte dostatečný pozor, získaný zážitek bude o to silnější. A třeba se pak rychleji dostaví i vytoužené výsledky!
Existuje takzvaná familiární (dědičná) forma Alzheimerovy nemoci, která je sice vzácná, protože tvoří méně než jedno procento případů, ale u ní hraje genetika hlavní roli. V takových rodinách se nemoc často objevuje velmi brzy, klidně už po čtyřicítce, a dědičnost je zde dominantním faktorem. V těchto specifických případech tedy genetiku rozhodně nelze zlehčovat. Nejde o to, že by tito lidé žili „špatně“. Jejich mozek má v sobě zapsaný kód, který nemoc spustí bez ohledu na počet uběhnutých kilometrů nebo snězené zeleniny.
U naprosté většiny pacientů, kdy mluvíme o takzvané pozdní formě, je ale situace mnohem složitější. Tady už genetika není osudem, ale spíše jedním z mnoha hráčů. Mozek totiž není izolovaný ostrov, který si žije sám pro sebe. Je to orgán extrémně závislý na tom, v jakém stavu je zbytek těla, jak nám funguje srdce, v jaké kondici jsou cévy a jak běží náš metabolismus.
Pokud mozek není dobře zásobován krví kvůli poškozeným cévám nebo pokud tělo bojuje s chronickým zánětem z nadváhy, riziko demence prudce stoupá.
„Zdravý životní styl“ může často znít jako prázdná fráze z časopisu. Pokud ho ale rozložíme na konkrétní faktory, uvidíme jasné medicínské souvislosti.
Mozek je mimořádně náročný na přísun kyslíku a živin, které mu dodává hustá síť drobných cév. Pokud trpíme dlouhodobě neléčeným vysokým krevním tlakem, tyto cévy se poškozují, tuhnou a zužují se. Výsledkem je, že mozek začíná „hladovět“.
Vysoká hladina cukru v krvi a inzulínová rezistence neznamenají problém jen pro slinivku, ale představují obrovskou zátěž i pro nervovou tkáň. Diabetes je proto v odborných studiích uváděn jako jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů a jeho včasná léčba a dobrá kompenzace jsou důležité i z pohledu ochrany mozku.
Mozek není oddělený od našich emocí. Psychický stav a duševní pohoda souvisí s ochranou některých oblastí mozku. Dlouhodobý stres a deprese patří mezi faktory, které jsou spojované s vyšším rizikem demence.
Člověk je sociální bytost a náš mozek potřebuje ke svému fungování interakci. Pokud zůstáváme delší dobu v izolaci, mozek přichází o přirozený trénink, který mu kontakt s lidmi poskytuje. Osamělost je dnes prokazatelným rizikovým faktorem, který urychluje nástup demence.
Existují vlivy, které mozek poškozují zcela přímo. Mezi ty nejvýznamnější patří nadměrná konzumace alkoholu a kouření. Dále je to také vliv prostředí, konkrétně znečištění ovzduší a dlouhodobé vystavování se škodlivinám.
Co si ohlídat?
Genetika a životní styl nejsou soupeři, ale partneři. Geny mohou nastavit určitou míru zranitelnosti. To, zda se promění v nemoc, ale z velké části ovlivňuje náš zdravotní stav a prostředí, ve kterém žijeme.
U někoho může být dědičnost tak silná, že ji životní styl pouze mírně zpomalí. U většiny lidí je to ale naopak. Právě souhra ovlivnitelných faktorů rozhodne o tom, jestli se nemoc projeví v sedmdesáti, v devadesáti, nebo vůbec.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Rodinná zátěž neznamená automatický rozsudek. Vnímejte rodinnou anamnézu jako důležitou informaci, která vám říká, že váš mozek může být citlivější, proto o něj budete pečovat o to víc. Stejně tak je fér přiznat, že ani ten nejzdravější životní styl není stoprocentní zárukou. Je to ale nejlepší investice do sebe a našeho zdraví, kterou můžeme udělat.
Důležité je neignorovat první signály. Pokud si všimnete nápadných výpadků paměti, zhoršené orientace nebo změn v chování, neodkládejte vyšetření s tím, že je to jen věk.
Přečtěte si
Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku