Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Sportovní úrazy můžou někdy pořádně potrápit. Jak se jim tedy vyvarovat?

Spadnete, máte odřeninu. Ta krvácí, bolí a vy hledáte nejrychlejší cestu, jak se dané bolesti zbavit. Ne nadarmo se někdy říká „sportem k trvalé invaliditě“. A ačkoli se podobné incidenty zcela běžně dějí každému z nás, je dobré mít na paměti, jak jim co nejúčinněji předcházet. Proto jsme se pro vás rozhodli sepsat několik zásad, díky kterým bude sportování bezpečnější.

Sport nám nepomáhá pouze v odbourávání kil po náročných vánočních svátcích, abychom stihli „plavkovou sezónu“, ale také nám pomáhá udržovat psychickou pohodu. Ačkoli je tedy sport náročnou fyzickou aktivitou, jedná se v podstatě o způsob odpočinku a relaxace.

Nezkoušejte před náročnými výkony žádné pochybné látky

Bezpečí vaše i všech ostatních podpoříte například i tím, že se nebudete před vašimi sportovními aktivitami „posilňovat“ alkoholem nebo jinými omamnými látkami. Vaše pozornost je totiž pak do značné míry omezena, což může vést k nehodám.

Jednejte tak, abyste neohrožovali ostatní

Pokud se pohybujete na silnici, kde kolem vás zcela běžně jezdí plno aut, měli byste se mít obzvláště na pozoru! Řidič totiž neví, jaká bude vaše další reakce, a než si danou situaci uvědomí, může už být pozdě.

Je vhodné, abyste na své pohyby nějak vhodně upozornili, například ruční signalizací. Zároveň byste na sobě měli mít, v případě večerního sportování, alespoň nějaké reflexní prvky – typicky pásky na zápěstí, vesty, odrazky na kole apod. Důležitou součástí výbavy je ale také helma, chrániče a další prvky, které přebírají „velení“ v případě, kdy lidský organismus zapotácí.

Rozcvička je základ!

Vždy platilo, že by se měl člověk před velkými výkony náležitě předpřipravit, ideálně alespoň malou rozcvičkou. Stačí krátké protáhnutí, díky kterému se naše tělo dostane do pohody a lépe se tak připraví na následující zátěž. Svaly se zkrátka musejí nejdříve trochu zahřát.

Oblečení přizpůsobte počasí a zkuste předvídat

Pokud sportujete v létě, uzpůsobte tomu i délku vašeho oblečení – rozhodně nemá smysl oblékat se do tepláků, mikin nebo dokonce čepic. V tomto případě zvolte spíše něco, co trochu „vlaje“ a v čem se zkrátka cítíte pohodlně.

V zimním období zase naopak zvolte něco, v čem vám bude dostatečně teplo – svaly totiž nesmí prochladnout, mohli byste se tak velmi snadno zranit.

Měli byste také promyslet, zda nemůže dojít k náhlé změně. Pro všechny případy si tak s sebou vezměte nějaké rezervní oblečení, to jen kdyby vás chtěla matka příroda překvapit!

S počasím jdou také ruku v ruce tekutiny – během horkých letních dní bychom neměli zapomínat na dostatečný pitný režim, díky kterému se cítíme více svěží a sportování je pak mnohem snazší.

Machrovinky rozhodně nejsou na místě

Nic se nemá přehánět. Sportujte tak, aby vás to bavilo, ne tak, abyste došli kompletně rozlámaní. Raději sportujte častěji v menší intenzitě než jednou, a nadoraz.

Výhodou je také to, pokud „umíte padat“. Možná se to zdá jako zbytečnost, ale pokud se naučíte správné techniky pádu, bude poškození těla i vybavení o to menší.

Bezpečnost není žádná věda, i když se to tak může na první pohled zdát. Pokud na sebe při sportování dáte dostatečný pozor, získaný zážitek bude o to silnější. A třeba se pak rychleji dostaví i vytoužené výsledky!

 

06.05.2026

Alzheimer: Jak technologie a prevence mění léčbu mozku

Zásadním problémem Alzheimerovy choroby je její plíživý nástup. „Alzheimerova nemoc je velmi dlouhé onemocnění, které trvá asi 30 let průměrně a 15 až 20 let probíhá nepozorovaně, že člověk nemá žádné obtíže a okolí na něm ani nic nevidí,“ říká profesor Jakub Hort z motolské nemocnice.

V tomto období se v mozku již ukládají škodlivé bílkoviny (beta-amyloid) a mění se metabolismus, ale pacient nepociťuje žádné obtíže a jeho okolí na něm nic nepozná. Moderní neurověda se proto zaměřuje na to, jak tuto „tichou“ fázi zachytit a začít s pomocí dříve, než dojde k nevratnému poškození mozkových buněk.

Jak dnes probíhá moderní vyšetření mozku

Cesta pacienta k diagnóze obvykle začíná u praktického lékaře nebo obvodního neurologa, který na základě subjektivních obtíží (výpadky paměti, zmatenost) vystaví doporučení do specializovaného centra. Součástí pravidelné preventivní prohlídky, která se provádí každé dva roky, by měl být i krátký test, který ověří, jak na tom je vaše paměť a další kognitivní schopnosti.

Ve špičkových pracovištích, jako je například Fakultní nemocnice v Motole, se pak vyšetření opírá o tři základní pilíře:

  1. Funkce mozku: Zjišťuje se prostřednictvím psychologických testů, které mapují kognitivní schopnosti pacienta.
  2. Struktura mozku: Pomocí magnetické rezonance (MRI) nebo CT se zkoumá, jak mozek vypadá a zda nedochází k jeho zmenšení.
  3. Metabolismus mozku: Pokud předchozí kroky potvrdí problém, přichází na řadu vyšetření metabolismu pomocí odběru mozkomíšního moku nebo pozitronové emisní tomografie (PET).

Právě vyšetření metabolismu dokáže odhalit přítomnost beta-amyloidu ještě v době, kdy je člověk zcela bez příznaků. V blízké budoucnosti se navíc očekává masivní nástup krevních testů, které by mohly diagnostiku výrazně zjednodušit a zlevnit.

Jakub Hort
Profesor Jakub Hort je přední český neurolog a mezinárodně uznávaný odborník na Alzheimerovu nemoc a kognitivní poruchy.

Digitální revoluce v kapse: Aplikace Terrapino

Zdravotnický systém má omezené kapacity a seniorů neustále přibývá. Proto není možné, aby každý, kdo má mírné obavy o svou paměť, musel projít celým kolečkem nemocničních vyšetření. Zde nastupuje telemedicína a mobilní aplikace. Jednou z nich je například Terrapino, na jejímž vývoji se podíleli přední čeští odborníci včetně profesora Jakuba Horta.

Terrapino umožňuje lidem provést si samovyšetření v klidu domova pomocí odborně garantovaných testů paměti. Aplikace využívá prvky gamifikace, tedy uživatele testování baví, motivuje je k dosahování lepších výsledků a pravidelnosti. Kromě samotného testování aplikace funguje jako osobní průvodce prevencí. Radí, jak upravit životní styl tak, aby se snížilo individuální riziko rozvoje nemoci,“ přibližuje Hort.

Výhodou tohoto přístupu je, že digitální nástroje mohou zachytit rizikové jedince mnohem dříve, než se dostanou do ordinace specialisty. Navíc pomáhají rozlišit lidi, kteří jsou jen ve stresu nebo unavení z práce, od těch, u nichž mozek skutečně vykazuje zdravotní problém.

Umělá inteligence jako spojenec lékaře

Role technologií nekončí u aplikací. Do popředí se dostává umělá inteligence, která má potenciál zásadně změnit preventivní péči. „Zatímco lékař je při vyšetření schopen vnímat a vyhodnotit přibližně 20 klíčových údajů o pacientovi, AI je „hladová po datech“. Dokáže zpracovat tisíce až desetitisíce informací o metabolismu, životním stylu, genetice i kognitivním výkonu konkrétního člověka,“ vysvětluje profesor Hort.

Digitální nástroje jako Terrapino mohou do budoucna pomoci s přesnějším vyhodnocením rizika a doporučením preventivních kroků. AI v tomto smyslu nenahrazuje empatii a odborný úsudek lékaře, ale slouží jako silný analytický nástroj, který lékaři uvolňuje ruce pro péči o ty nejvážnější případy.

 

Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.

Nová éra léčby

Neurověda se momentálně nachází v bodě zlomu. Dosavadní léčba se zaměřovala hlavně na zmírnění příznaků. To znamená, že dokázala prodloužit období soběstačnosti, ale neuměla nemoc zastavit. Nyní se otevírá možnost takzvané biologické léčby, která může u některých pacientů v rané fázi onemocnění zpomalit zhoršování paměti a samostatnosti.

V Česku by měly být brzy dostupné nové léky ve formě infuzí (kapaček), které dokáží ovlivnit vlastní biologickou podstatu onemocnění tím, že z mozku odstraňují nahromaděný beta-amyloid. Tato léčba bude určena především pro pacienty v raných stádiích nemoci, což opět podtrhuje význam včasné diagnostiky a screeningu.

Prevence a screening

Vize odborníků směřuje k zavedení plošného screeningu, podobného tomu, který funguje u rakoviny prsu nebo tlustého střeva. Zdraví lidé nad určitou věkovou hranicí by mohli dostávat pozvánky na vyšetření, které by včas odhalilo začínající nepříznivé změny v mozku.

„Mohlo by to teoreticky fungovat za nějakých 3 až 5 let tak, že dostanete pozvánku na screening. To, jestli se dožijí vysokého věku a jestli to bude ve zdraví nebo v nemoci, mohou lidé prevencí zčásti sami ovlivnit,“ doplňuje Jakub Hort. Prevence a včasný záchyt tak mají reálný smysl.

Přečtěte si

Genetika vs. životní styl: Co ovlivňuje riziko Alzheimerovy choroby více?

Alzheimerova nemoc a první elektronický test paměti v Česku

Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí

Vyberte kategorii