Spadnete, máte odřeninu. Ta krvácí, bolí a vy hledáte nejrychlejší cestu, jak se dané bolesti zbavit. Ne nadarmo se někdy říká „sportem k trvalé invaliditě“. A ačkoli se podobné incidenty zcela běžně dějí každému z nás, je dobré mít na paměti, jak jim co nejúčinněji předcházet. Proto jsme se pro vás rozhodli sepsat několik zásad, díky kterým bude sportování bezpečnější.
Sport nám nepomáhá pouze v odbourávání kil po náročných vánočních svátcích, abychom stihli „plavkovou sezónu“, ale také nám pomáhá udržovat psychickou pohodu. Ačkoli je tedy sport náročnou fyzickou aktivitou, jedná se v podstatě o způsob odpočinku a relaxace.
Nezkoušejte před náročnými výkony žádné pochybné látky
Bezpečí vaše i všech ostatních podpoříte například i tím, že se nebudete před vašimi sportovními aktivitami „posilňovat“ alkoholem nebo jinými omamnými látkami. Vaše pozornost je totiž pak do značné míry omezena, což může vést k nehodám.
Jednejte tak, abyste neohrožovali ostatní
Pokud se pohybujete na silnici, kde kolem vás zcela běžně jezdí plno aut, měli byste se mít obzvláště na pozoru! Řidič totiž neví, jaká bude vaše další reakce, a než si danou situaci uvědomí, může už být pozdě.
Je vhodné, abyste na své pohyby nějak vhodně upozornili, například ruční signalizací. Zároveň byste na sobě měli mít, v případě večerního sportování, alespoň nějaké reflexní prvky – typicky pásky na zápěstí, vesty, odrazky na kole apod. Důležitou součástí výbavy je ale také helma, chrániče a další prvky, které přebírají „velení“ v případě, kdy lidský organismus zapotácí.
Rozcvička je základ!
Vždy platilo, že by se měl člověk před velkými výkony náležitě předpřipravit, ideálně alespoň malou rozcvičkou. Stačí krátké protáhnutí, díky kterému se naše tělo dostane do pohody a lépe se tak připraví na následující zátěž. Svaly se zkrátka musejí nejdříve trochu zahřát.
Oblečení přizpůsobte počasí a zkuste předvídat
Pokud sportujete v létě, uzpůsobte tomu i délku vašeho oblečení – rozhodně nemá smysl oblékat se do tepláků, mikin nebo dokonce čepic. V tomto případě zvolte spíše něco, co trochu „vlaje“ a v čem se zkrátka cítíte pohodlně.
V zimním období zase naopak zvolte něco, v čem vám bude dostatečně teplo – svaly totiž nesmí prochladnout, mohli byste se tak velmi snadno zranit.
Měli byste také promyslet, zda nemůže dojít k náhlé změně. Pro všechny případy si tak s sebou vezměte nějaké rezervní oblečení, to jen kdyby vás chtěla matka příroda překvapit!
S počasím jdou také ruku v ruce tekutiny – během horkých letních dní bychom neměli zapomínat na dostatečný pitný režim, díky kterému se cítíme více svěží a sportování je pak mnohem snazší.
Machrovinky rozhodně nejsou na místě
Nic se nemá přehánět. Sportujte tak, aby vás to bavilo, ne tak, abyste došli kompletně rozlámaní. Raději sportujte častěji v menší intenzitě než jednou, a nadoraz.
Výhodou je také to, pokud „umíte padat“. Možná se to zdá jako zbytečnost, ale pokud se naučíte správné techniky pádu, bude poškození těla i vybavení o to menší.
Bezpečnost není žádná věda, i když se to tak může na první pohled zdát. Pokud na sebe při sportování dáte dostatečný pozor, získaný zážitek bude o to silnější. A třeba se pak rychleji dostaví i vytoužené výsledky!
Zatímco péče o paměť se tradičně spojuje s luštěním křížovek a hlavolamy, neméně důležité procesy se odehrávají o patro níže. Ne nadarmo se proto střevům často přezdívá „druhý mozek“. Vědecké studie v posledních letech potvrdily existenci takzvané osy střevo-mozek. Nejde o pouhou metaforu, ale o reálné fyzické a chemické propojení, které funguje jako informační dálnice mezi zažíváním a hlavou.
Pokud je provoz na této trase plynulý, mozek může pracovat na plný výkon. V opačném případě se mohou objevit potíže jako „mozková mlha“, úzkostné stavy nebo zhoršená schopnost soustředění.
Dlouho panoval názor, že mozek funguje jako generál, který autoritativně rozdává rozkazy zbytku těla. Realita je však mnohem demokratičtější a v případě trávicího traktu dokonce opačná. Hlavním komunikačním spojením je nervus vagus neboli bloudivý nerv. Studie ukazují, že většina vláken tohoto nervu přenáší signály ze střev směrem do mozku, nikoliv naopak. Břicho tedy mozek doslova zásobuje nepřetržitým tokem zpráv.
Střeva navíc fungují jako chemická továrna. Vzniká zde většina serotoninu a dalších látek důležitých pro psychickou pohodu. I když se tyto látky nedostanou přímo do mozku, skrze nervová spojení a chemické posly ovlivňují, jak zvládáme stres a jak se cítíme.
Zásadní roli hraje také imunita. Pokud je prostředí ve střevech narušené, stěna se stává propustnou a do krve unikají škodliviny. To v těle vyvolává zánět, na který reagují i obranné buňky v mozku. Dlouhodobý poplach však může poškozovat nervová spojení a zvyšovat riziko rozvoje demence.
Pokud chcete pro svou hlavu udělat maximum, začněte u talíře.
Ochrana mozku začíná u vlákniny. Modely naznačují, že když ji střevní bakterie zpracují, vzniká kyselina máselná, která zpevňuje bariéru bránící průniku škodlivin k nervovým buňkám. Zároveň podporuje tvorbu takzvaného „mozkového hnojiva“, látky nezbytné pro učení a ukládání nových vzpomínek.
Pro správný účinek je vhodné přijmout 25 až 35 gramů vlákniny denně. Tuto dávku spolehlivě zajistí například celodenní kombinace misky ovesných vloček, jablka se slupkou, porce čočky, dvou krajíců žitného chleba a hrsti mandlí.
Zdravý jídelníček by neměl být jednotvárný. Výzkumy potvrzují, že konzumace více než třiceti různých rostlinných potravin týdně vede k pestřejšímu složení střevních bakterií. Čím je toto společenství rozmanitější, tím lépe je mozek chráněn. Cíl je snadno splnitelný, protože se počítají nejen druhy zeleniny, ale i ořechy, semínka, luštěniny, bylinky či koření. Stačí si ranní kaši posypat směsí různých ořechů a semínek a hned máte splněno několik bodů. Důležité jsou i borůvky, hořká čokoláda nebo zelený čaj, které bakterie přeměňují na látky chránící nervové buňky.
Studie provedená vědci na Stanfordově univerzitě v roce 2021 přinesla zajímavé srovnání vlivu vlákniny a fermentovaných potravin. Kysané zelí, kefír nebo kombucha dokážou v těle snižovat zánět, který souvisí se stresem a stárnutím mozku. Pravidelný příjem těchto potravin navíc obohacuje střevní prostředí. Doporučuje se proto jíst „živé“ jídlo každý den. Pozor však na běžné jogurty, které často neobsahují živé kultury a bývají plné cukru. Lepší volbou jsou kefíry nebo domácí kvašená zelenina.
Vliv probiotik na paměť u zdravých lidí je stále předmětem zkoumání a pro obecnou populaci nebývá jejich plošné užívání považováno za nezbytné. Nicméně některé vědecké výzkumy naznačují, že u dospělých mohou určité kmeny probiotik pomoci zlepšit náladu, kognitivní funkce nebo snížit míru stresu a úzkosti. Prokazatelný přínos pak studie potvrzují u seniorů a osob s mírnými kognitivními potížemi, u kterých dochází ke zlepšení paměti a pozornosti. Protože však každá bakterie působí jinak a efekt závisí na konkrétním kmeni, dávce i délce užívání, je vhodné výběr doplňků či domácích testů konzultovat s lékařem, obzvláště při oslabené imunitě.
Generali penzijní společnost si uvědomuje závažnost neurodegenerativního onemocnění. Proto se aktivně zapojuje do šíření osvěty a podpory prevence a výzkumu Alzheimerovy choroby v rámci iniciativy #SpoluProtiAlzheimeru.
Kromě toho, co jíst, je dobré vědět, co vynechat. Průmyslově zpracované potraviny často obsahují přísady, které narušují ochrannou vrstvu střeva a mohou vyvolat zánět. Podobně opatrně je třeba přistupovat k umělým sladidlům, která mohou rovnováhu ve střevech vychýlit nesprávným směrem.
Osa střevo-mozek funguje jako obousměrná komunikace. Nejde pouze o stravu, ale o celkový životní styl. Stabilní spánkový režim a efektivní zvládání stresu přímo podporují zdravou aktivitu bloudivého nervu.
Ukazuje se tedy, že pro bystrou mysl nestačí jen jíst „zdravě“. Mnohem podstatnější je sestavit jídelníček tak, aby vyživoval správné druhy mikroskopických organismů v našem těle.
Přečtěte si
Proč spánek čistí mozek a jak věda pomáhá s prevencí
Aplikace a chytré hračky trénují mozek a upozorní, když není něco v pořádku