Nejkrásnější chvíle v životě vycházejí z našich vztahů. To je pravda v časech dobrých i zlých. Právě když se potýkáme s největšími nesnázemi, ukáže se pravá hodnota a krása hlubokého vztahu. Pokud se tedy stane, že někdo vám blízký vážně onemocní nebo se mu stane těžký úraz, vaše láska a podpora pro něj budou znamenat víc než dřív – a váš vzájemný vztah se tím jen posílí. Hledáte-li správný přístup, přečtěte si našich deset tipů, jak pomoct blízkému člověku zvládnout vážný zdravotní stav.
Okolnosti kolem nemoci a uzdravování vašeho blízkého se mohou rychle a nečekaně měnit. Proto je důležité, abyste byli připraveni rychle vyrazit na pohotovost nebo v krátké době zařídit převoz do nemocnice. Mějte po ruce všechna důležitá telefonní čísla a adresy a pro všechny případy si sbalte tašku s věcmi na přespání.
Váš blízký může být v šoku a mít strach z budoucnosti, je proto důležité, abyste mu pomohli pochopit, co stanovená diagnóza obnáší v jeho konkrétním případě. Možná ho budete muset doprovázet na další vyšetření a léčbu a bude na vás, abyste zachovali chladnou hlavu a přistupovali k situaci rozumně.
Pokud váš blízký něčemu nerozumí, požádejte lékaře o vysvětlení a pozorně poslouchejte, aby vám nic neuniklo. Možná si dokonce pište poznámky. Tak budete dobře informovaní a budete moct se svým blízkým citlivě a s pochopením mluvit o jeho diagnóze.
Léčba vážné nemoci či těžkého úrazu bude nejspíše vyžadovat, aby váš blízký v konkrétní hodiny užíval léky, pravidelně navštěvoval nemocnici, absolvoval rehabilitace a dostatečně odpočíval. Promluvte si s lékaři, abyste rozuměli tomu, jak bude léčba probíhat, a zavedli si takový rozvrh a režim, aby bylo postaráno o vše, co váš milovaný člověk potřebuje. Zaneste do kalendáře termíny všech lékařských prohlídek a vyšetření a nastavte upozornění, kdy se mají užívat léky. Možná i vy budete muset uzpůsobit svůj režim – například zařídit si pružnou pracovní dobu, abyste byli k dispozici, když to bude potřeba.
Vážně nemocný člověk často touží po někom, s kým by si mohl jen tak popovídat, aby se cítil zase normálně. Budete-li mu k dispozici pro takové chvíle, pomůžete mu nejen zpracovat náročnou situaci, s kterou se potýká, ale také vykročit k uzdravení. Podle výzkumu1 pacienti, kteří cítí útěchu a podporu ostatních, dokážou lépe zvládnout příznaky své nemoci a dokonce se rychleji uzdravit než ti, kteří s takovou podporou počítat nemohou. Nadějeplný a optimistický přístup vám pomůže řešit problémy, udržet vůli a dobrou náladu a užít si společné chvíle. Zdraví svému blízkému zařídit nedokážete, ale máte plně pod kontrolou, jak reagovat na danou situaci. Pokud se vám to nedaří zvládnout, neváhejte si promluvit např. s psychologem.
Bez ohledu na svůj fyzický stav bude váš milovaný člověk chtít dělat věci, které má rád – a ocení, když mu pomůžete, i když to třeba bude vyžadovat trochu kreativnější přístup. Je-li váš blízký filmový nadšenec, kterému chybí chození do kina, uspořádejte mu filmový maraton doma, zařiďte donášku jídla z jeho oblíbené restaurace nebo pozvěte jeho blízké přátele, aby si užil trochu zábavy. Tím si zachová spojení s vnějším světem a alespoň na chvíli zapomene na své těžkosti.
Musíte chápat, že se o nemocného člena rodiny možná nedokážete postarat se vším všudy. Jeho nemoc nebo léčba mohou např. negativně ovlivnit, jak reaguje na jídlo nebo na prostředí. Budete-li znát a chápat příznaky nemoci a vedlejší účinky léčby, zabráníte nedorozuměním a budete moct poskytovat co nejlepší péči. Pokud váš blízký nějakou vaši pomoc odmítne, neberte si to osobně. Zaměřte se na to, co zvládnete dělat, buďte mu k dispozici, až o to bude stát, a naučte se poznat, kdy je potřeba svěřit ho do péče odborníků.
Některé charitativní organizace a zdravotnická zařízení nabízejí vážně nemocným nedocenitelné služby. Od rozvážky jídla přes domácí péči až po to, že pacienty vezmou na dovolenou. Zkrátka existuje spousta služeb, které vašemu blízkému zpříjemní a usnadní život a vám uleví v náročné situaci.
I když máte pocit, že byste měli převzít velký díl odpovědnosti, téměř jistě budete potřebovat pomoc dalších členů rodiny nebo přátel, abyste se pod náporem úkolů a starostí nezhroutili. Prvním krokem je sepsat seznam všeho, co je potřeba. Pak se zeptejte ostatních, s čím by mohli pomoct. Někdo si například může vzít na starost vyzvedávání léků z lékárny, jiný obstará nákupy apod.
Možná se vám teď na finance vůbec nechce myslet, ale jsou velmi důležité a čím dřív se jimi budete zabývat, tím líp. Proberte s pojišťovnou, nač má váš vážně nemocný nárok v rámci zdravotního pojištění, a snažte se využít veškerou péči, která se nabízí. Má-li životní nebo úrazové pojištění, zařiďte vše potřebné, aby mohl co nejdříve využít benefity, které mu z něj plynou.
Je-li situace vážná, možná se budete muset ujmout rodinných financí a pomoci nemocnému sepsat závěť, ale s tím vám může pomoci poskytovatel pojištění, abyste na tyto věci nemuseli tolik myslet a mohli se soustředit na poskytování morální podpory.
I sebemenší pomoc vašemu blízkému uleví a usnadní mu život. Ať už mu přijdete umýt nádobí nebo s ním denně hodinku posedíte, čas a láska, které mu věnujete, mají větší hodnotu než všechno ostatní.
Zdroje:
Je důležité, zejména pokud je vám 65 let a více, pravidelně sledovat své kognitivní funkce. Víte, že můžete absolvovat test kognitivních funkcí přímo u svého praktického lékaře?
Kognitivní funkce jsou schopnosti mozku, které nám umožňují vnímat, myslet, pamatovat si a učit se. Zahrnují:
Test, známý také jako Mini Mental State Examination (MMSE), je jednoduchý způsob, jak zhodnotit základní kognitivní schopnosti. Skládá se z 30 otázek a úkolů, které zkoumají různé oblasti mozkových funkcí. Vyzkoušet si ho můžete i na tomto odkazu.
Mezi úkoly patří:
Celkově lze získat až 30 bodů. Výsledek pomůže lékaři rozhodnout, zda máte příznaky kognitivních poruch nebo zda je váš stav v normě. Pod 24 bodů jde o lehkou demenci, dosažení 17 bodů a méně indikuje středně těžkou demenci.
Je důležité zdůraznit, že test nemusí být vždy jednoznačný. Například deprese, užívání některých léků nebo jiné zdravotní problémy mohou způsobit podobné symptomy jako demence. Proto by měl každý, kdo dosáhne nižšího skóre, podstoupit další podrobná vyšetření, aby byly vyloučeny jiné příčiny.
Prvním krokem je navštívit svého praktického lékaře, který vám test provede během pravidelné preventivní prohlídky. Pokud vám vyjde výsledek testu pozitivní, lékař vás odešle ke specialistovi, jako je neurolog, psycholog nebo psychiatr, kteří provedou podrobnější vyšetření. V některých případech může být doporučena i zobrazovací metoda, jako je CT nebo magnetická rezonance, která pomůže lépe diagnostikovat případné postižení mozku.
Pokud se z nějakého důvodu necítíte komfortně s návštěvou lékaře, existuje možnost využít preventivní programy v lékárnách, například v sítích jako Benu nebo Pharmacentrum. Tyto lékárny poskytují základní vyšetření, která mohou pomoci odhalit počáteční příznaky kognitivních poruch. Pokud jste u OZP zdravotní pojišťovny, máte možnost se nechat vyšetřit v síti kontaktních center České alzheimerovské společnosti po celé ČR.
Včasná diagnostika kognitivních poruch je zásadní, protože nemoc nejlépe reaguje na léčbu v jejích raných stádiích. Alzheimerova choroba a další formy demence jsou progresivní nemoci, které se s časem zhoršují. Pokud se však podaří nemoc odhalit včas, je možné zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života pacienta.
Je důležité test podstupovat i tehdy, když se necítíte nemocní nebo si nejste vědomi žádných problémů. Bohužel mnoho pacientů si své problémy neuvědomuje, což znamená, že jejich nemoc může být odhalena až v pozdějších stádiích. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím větší jsou šance na úspěšnou léčbu.
Naší misí v Generali penzijní společnosti je pomoci klientům prožít poslední třetinu života co nejkvalitněji. Důležité je pro nás i to, aby senioři měli možnost prožít své stáří důstojně a aktivně. Proto jsme se rozhodli zaměřit se na osvětu a zviditelnění tématu Alzheimerovy nemoci.
Přečtěte si:
Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Jak pečovat o blízké s Alzheimerovou chorobou
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí