Doba na přečtení článku jsou 4 minuty

Přínos cvičení v chladném počasí: Posílení zdraví v zimních měsících

Chladné měsíce často přinášejí útulné večery a pokušení zůstat doma, ale právě pohyb venku a zejména běh v chladných měsících může být klíčem k posílení vašeho zdraví v mnoha ohledech. Cvičení v chladném počasí nabízí nespočet výhod, které v chladnějším období zlepšují vaši celkovou pohodu.

Zimní sporty a celkové cvičení v chladných podmínkách je forma fyzické aktivity, která zahrnuje různé druhy cvičení a sportovních aktivit přizpůsobených tomuto ročnímu období. 

Většina lidí, kteří v zimě sportují, hledají způsoby, jak si udržet nebo zlepšit svou fyzickou kondici a zdraví, i když je venku chladněji. Mezi příklady typicky zimních sportů patří lyžování, bruslení, lední hokej, snowboarding, zimní turistika a běh.

Kromě cvičení venku se mnoho lidí v zimních měsících rozhoduje pro cvičení uvnitř, například cvičení v posilovně, jízdu na kole v hale, plavání v krytých bazénech nebo různé skupinové fitness programy. Tyto aktivity nám umožňují udržet si fyzickou kondici, i když venku nejsou ideální podmínky.

Zimní sporty urychlují spalování kalorií

Fyzická aktivita v chladném počasí přináší více výhod, než se na první pohled zdá. Chlad výrazně ovlivňuje proces spalování kalorií při fyzické aktivitě. Teplotní podmínky prostředí spolu s reakcemi organismu na chlad ovlivňují energetický výdej, a tedy i způsob, jakým tělo během cvičení spaluje kalorie.

Při cvičení a běhu v chladu se zvyšuje energetický výdej. Fyzická aktivita vyžaduje od těla větší úsilí k udržení optimální tělesné teploty. Svalová aktivita při cvičení vytváří teplo a stimuluje metabolismus, což zvyšuje kalorický výdej.

Cvičení v zimě může být náročnější, ale má pozitivní vliv na spalování kalorií. S odpovídající přípravou a vhodným oblečením můžete tedy efektivně využít potenciál zimních měsíců k dosažení svých cílů v oblasti kondice i spalování kalorií.

Cvičení a běh venku má vliv na kardiovaskulární systém

Cvičení venku má významný vliv na kardiovaskulární systém. Venkovní aktivity, jako je běh, jízda na kole, chůze nebo jiné sportovní aktivity, mají pozitivní vliv na kardiovaskulární kondici.

Při těchto aktivitách dochází ke zvýšenému průtoku krve do svalů a ke zvýšenému prokrvení. Pravidelným cvičením se posiluje srdeční sval a zvyšuje se jeho účinnost při čerpání krve. 

Venkovní prostředí poskytuje rozmanitější terény a povrchy, což stimuluje různé svalové skupiny a podporuje jejich komplexní využití. To napomáhá rozvoji vytrvalosti a zlepšuje funkci cévního systému. 

Jak sporty v zimních měsících zmírňují stres

Stres se v našem těle často projevuje v podobě napětí a úzkosti. Cvičení je vynikajícím způsobem, jak toto napětí uvolnit, a to nejen fyzicky, ale i psychicky. V zimních měsících se může zdát lákavé zůstat doma pod dekou, ale pravidelné cvičení produkuje endorfiny a hormony štěstí, které zlepšují náladu a snižují hladinu stresu. Mnoho lidí se v zimních měsících bojí cvičit venku kvůli nižším teplotám. Cvičení venku je však skvělou volbou. V zimních měsících totiž naše tělo trpí nedostatkem denního světla a slunečních paprsků, které pomáhají zlepšovat náladu nebo nastavují náš cirkadiánní rytmus. Proto bychom to v zimě měli nahrazovat alespoň cvičením.

Sporty v chladném počasí zvyšují odolnost a vytrvalost organismu.

Osvěžující chlad povzbuzuje tělo k adaptaci a vytrvalosti, čímž podporuje větší odolnost a vitalitu. Při cvičení v chladnějším počasí se tělo učí optimálně fungovat navzdory výzvám prostředí, což v konečném důsledku zlepšuje jeho celkovou fyzickou výkonnost.

Tipy pro sporty v chladném počasí

1. Běh

2. Cyklistika

3. Lyžování

4. Alpské lyžování

5. Běh na lyžích

6. Skialpinismus

7. Snowboarding

8. Bruslení

9. Hokej

10. Horská turistika

11. Nordic walking

Cvičení v chladném počasí není jen o tom, že zůstanete aktivní. Je to vstupní brána k mnoha zdravotním přínosům. Využití nižších teplot k fyzické aktivitě nepřispívá jen k dosažení cílů v oblasti kondice a kalorií, ale stává se komplexním přístupem ke zdraví. Tím, že v mrazivém zimním vzduchu budete pro své tělo představovat výzvu, můžete dosáhnout silnější a odolnější verze sebe samého.

22.04.2024

Alzheimerova nemoc se stává epidemií 21. století

Týden mozku, tak se jmenuje akce, kterou pořádá Akademie věd ČR u příležitosti Dne mozku. Tento festival, který se koná vždy v březnu, se zaměřuje na popularizaci neurovědy. Jedna z prvních letošních přednášek se věnovala také Alzheimerově chorobě. Podle profesora Aleše Stuchlíka, který vede oddělení zaměřené na neurofyziologii paměti, je nemoc v populaci čím dál více rozšířená.

Změny v mozku při stárnutí

Odborné články, jak uvedl ve své přednášce profesor Stuchlík, uvádí, že pokud nás ve stáří nepostihne žádné neurodegenerativní onemocnění, úbytek našich nervových buněk v mozku není tak dramatický. Uvádí se 2–4 %. Pokud však onemocníme, situace se radikálně mění. Nervové buňky ubývají ve větším počtu a podstatně rychleji.

Lidé žijí déle, vědci by jim však měli umět pomoct i s poruchami paměti. „To, že se lidé dožívají vyššího věku, je dobře,“ říká profesor Aleš Benjamín Stuchlík z Fyziologického ústavu Akademie věd. Zároveň však zdůrazňuje, že věk je nejrizikovějším faktorem vzniku Alzheimerovy choroby.

Se stárnutím populace dochází k alarmujícímu vzestupu případů Alzheimerovy choroby, což z ní činí jednu z hlavních příčin úmrtí v posledních desetiletích. Přeskočila i onemocnění HIV, u té byl zaznamenán pokles jako příčina úmrtí o 65 procent. Zato Alzheimerova choroba vzrostla o 145 procent.

Vliv věku na výskyt Alzheimerovy choroby
*zdroj prof. Aleš Benjamín Stuchlík

 

Příznaky a léčba

Příznaky Alzheimerovy choroby jsou často dost zjevné. V těle se ale tato nemoc začíná projevovat dříve, než si jich stačí nemocní všimnout. „Neprojeví se to na fungování paměti a dalších funkcí pacienta, on má stále dobrou paměť, nezapomíná, ale už se v této fázi něco děje,“ vysvětluje Stuchlík.

Typickými projevy jsou poté porucha paměti nebo rozpoznávání. Struktury mozku, které jsou onemocněním zasaženy lékaři prozkoumat umí. Ale co se v nich přesně odehrává, vědci zatím úplně netuší.

Na léku však usilovně pracují a za poslední desetiletí značně pokročili. „Zdá se, že léku jsme blízko, ale tato naděje je tu už dlouho,” říká Aleš Stuchlík.

Například v roce 2021 vznikl globální výzkumný ústav INDRC se sídlem v Praze, který kombinuje biologické vědy a medicínu s přístupy umělé inteligence ke studiu a léčbě Alzheimerovy choroby a dalších neurodegenerativních nemocí. Institut je zároveň platforma pro výměnu poznatků a zkušeností pro přední světové odborníky.

Martin Tolar

Prevence proti Alzheimeru je jednoduchá

Zaměstnaná hlava, tělo a dobrý spánek. Tyto tři hlavní body jsou uváděny jako nejlepší prevence.

Je prokázáno, že pravidelný pohyb a okysličování mozku má pozitivní vliv na tvorbu nových nervových buněk. Stuchlík však dodává, že i běžná návštěva kavárny a posilování sociálních vztahů má na naše zdraví větší vliv, než by se mohlo zdát. Samota totiž našemu mozku neprospívá.

Poslední výzkumy naznačují, že mnoho z nás trpí problémy se spánkem. Je důležité si uvědomit, že mozek potřebuje odpočinek pro regeneraci a správné fungování. Bez spánku totiž dlouhodobá paměť nemůže dobře fungovat. „Ve spánku dochází ke konsolidaci, upevňování vzpomínek,“ upřesňuje profesor Stuchlík.

Alzheimerova nemoc se stává v populaci velkým problémem. Akce Týden mozku upozornila na důležitost porozumění této nemoci a nalezení účinné léčby. Prevence je prozatím nejlepším nástrojem ke zpomalení jejího výskytu. Proto ji nepodceňujme. Jsme rádi, že spolu s globálním institutem INDRC může Generali penzijní společnost spolupracovat na šíření osvěty v této problematice.

Generali penzijní společnost

Mohlo by Vás zajímat

Na vývoji léků pro Alzheimerovu chorobu se podílí i Češi
Za 25 let se zdvojnásobí počet Čechů trpících Alzheimerovou nemocí
Martin Tolar: „Alzheimerova nemoc probíhá 20 let před tím, než se objeví příznaky.“
Generali penzijní společnost a vědci z institutu INDRC spojují síly v boji proti Alzheimerově nemoci

Vyberte kategorii