1. Kognitivní zkratky

Uvěřit zprávě, která vypadá jako ověřený fakt, bývá někdy až příliš jednoduché. Mohou za to tzv. kognitivní zkratky. Jde o naučené způsoby myšlení. Jednou z těchto zkratek je například konfirmační zkreslení. Pod odborně znějícím názvem se skrývá zkušenost, kterou máme úplně všichni. Ze záplavy informací, které se na nás valí, jednoduše upřednostňujeme ty, které potvrzují náš vlastní názor. Naše mozky tak trochu „v režimu autopilot“ šetří energii, protože vyhodnocovat neustále nové a nové informace je samozřejmě náročné. Podobných zkratek máme v mozku spoustu a tvůrci fake news je umí velmi dobře využít. Jediná obrana před nimi je vědět, jak přesně fungují.

2. Efekt zpětného rázu

Ruku v ruce s konfirmačním zkreslením jde často také kognitivní disonance. Jedná se o psychologický jev, při kterém obhajujeme situaci či podnět, který se nám ve skutečnosti příčí. Například když před ostatními bráníme člověka, který nám ubližuje, nebo zlehčujeme situaci, i když jsou její dopady neoddiskutovatelné. Naše rozhodování ovlivňuje také efekt zpětného rázu. Neboli pokud jsme o něčem opravdu přesvědčení, nepřemluví nás ani ty nejsilnější argumenty. Stane se pravý naopak - svou pravdu nakonec bráníme ještě úporněji. 

Přes část České republiky se v minulých měsících přehnala epidemie kognitivní disonance.

3. Jsme jako vyvolení 

Fake news často lichotí našemu pocitu jistoty a výjimečnosti. Dejme si proto pozor na zprávy, které se snaží odhalit „všemi tajené pravdy, které zná jen hrstka výjimečných“. A taky pozor na příliš jednoduché vysvětlení složitých věcí. Autor, který je hned se vším hotový, si nezaslouží naši pozornost. Šíření fake news pomáhá také starý známý princip, podle kterého se stokrát opakovaná lež stává pravdou. Zvlášť na sociálních sítích není sto sdílení vůbec žádný problém. 

Důvěřuj, ale prověřuj

Jenomže jak na to všechno vyzrát, když otevřeme zprávy? Pokud jsme se nechali napálit, není důvod si to dlouze vyčítat. Vezměme to jako dobrou příležitost si uvědomit, proč se to stalo a jak už příště nenaletět. Zkusme si uvědomit, že i my sami se můžeme ztratit v labyrintu kongnitivních zkratek. Proto je dobré čas od času zpochybňovat i to, s čím sami souhlasíme. Ne nadarmo se říká, důvěřuj, ale prověřuj. Zkusme druhou stranu opravdu pochopit a pak pečlivě zvážit všechny její argumenty. Není to tak pohodlné jako tisíckrát prošlapané myšlenkové cestičky, ale poslouží vám to mnohem víc a nakonec si poděkujeme.

Zjistěte víc o tom, jak se šíří fake news.