1. Hoaxy: zaručená informace bez zdroje

Rozlišit můžeme čtyři hlavní typy nejrozšířenějších nepravd. V prvé řadě jde o hoaxy, tedy poplašné zprávy. Určitě jste už nějaký hoax zaznamenali. Možná to byla informace o zpoplatnění sociální sítě, na které máte profil, „dobrá rada“, abyste v nouzi zadali PIN do bankomatu obráceně nebo třeba fotka s vlčí smečkou, kterou podle internetových zoologů hlídá alfa samec na posledním místě. Hoaxy se snaží vyvolat emoci. Může jít o strach, vztek nebo třeba solidaritu. Podle čeho hoax poznáte? Často se jedná o přeposlaný email se zaručenou zprávou, kterou se nikde jinde nedočtete. Někdy jde o informaci, která se stala známému známého. Konkrétní zdroj už ale nejde dohledat. Dobré poznávací znamení je i výzva k hromadnému odeslání zprávy dál. Pokud vám do schránky přijde podezřelá zpráva a budete si ji chtít ověřit, můžete využít otevřenou databázi na Hoax.cz.

2. Fake news: hra na seriózní žurnalistiku

Fake news jsou ještě o kousek rafinovanější. Tváří se totiž jako seriózní mediální zpráva. Často vychází na webu, který se zpravodajstvím (alespoň na první pohled) zabývá. Fake news má dokonalé mimikry, takže ji mezi ostatními zprávami rozpoznáte jen při bližším prozkoumání. Stejně jako ostatní sdělení totiž obsahuje titulek, fotku a promyšleně sestavený text. Může se dokonce odkazovat i na existující zdroje. Jenomže jádro fake news je buď překroucené, nebo úplně vymyšlené. Kromě toho jsou fake news většinou vytvořené tak, abychom jim uvěřili a sdíleli je. Na co byste se měli zaměřit, pokud vám zpráva přijde podezřelá:
 

• Má článek podepsaného a dohledatelného autora? Spousta autorů fake news skrývá svou identitu nebo používá jen smyšlené pseudonymy. Pokud někdo napíše kvalitní a podložený článek, měl by se pod něj být ochotný hrdě podepsat.

• Nepodstrkuje nám autor ve zprávě svůj názor? Většina fake news je psaná tak, aby svět malovala černobíle a našla jednoznačného viníka za problémy, které bývají často mnohem komplikovanější. Pozor na takové zjednodušené a příliš časté ukazování prstem.

• Cloumají s vámi po přečtení článku nebo už titulku, emoce? Dobrá novinařina nebývá žádné drama. Z článku byste si měli odnést shrnutí informací, ze kterých si sami uděláte obrázek. Pokud někdo maluje obrázek za vás a snaží se ve vás k někomu vzbudit velmi negativní nebo pozitivní emoci, je čas zpozornět. 

Na internetu se můžete setkat také s tzv. deep fake videy. Jde o technologii, která dokáže simulovat tvář, mimiku a řeč jakékoliv známé osoby. V tomto případě se jednalo o zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga. Současná deep fake videa jde s trochou tréninku odhalit pozorným sledováním. V budoucnu ale taková možnost pravděpodobně zmizí. Zbývá jediné - mít se na pozoru a aktivně ověřovat. 

3. Konspirační teorie: spiklenci tajné pravdy

Další z říše nepravd jsou konspirační teorie. Může jít o zdánlivě docela komické příběhy o iluminátech nebo ploché Zemi, až po životu nebezpečné nesmysly ohrožující zdraví. Konspirační teorie zažívají v době internetové pořádný rozmach. Nahrávají jim v tom diskuzní fóra, kde se lidé vzájemně podporují o svých přesvědčeních. Konspirační teorie mívají dva hlavní rysy, podle kterých jdou obvykle odhalit: vysvětlují složité věci jednoduchým způsobem a upozorňují na všemožná tajná spiknutí. Jako potvrzení překládají „neprůstřelné“ důkazy. Pokud se vás někdo bude pokoušet přesvědčit o tom, že všichni okolo jsou blázni a jen pár vyvolených zná Pravdu s velkým P o tom, jak to ve světě opravdu chodí, tak dejte pozor. S největší pravděpodobností to bude naprostá konina. 

I na první pohled úsměvné konspirační teorie mohou být velmi nebezpečné, pokud je člověk vezme opravdu vážně.

4. Satira: pointa v nedohlednu

Za posledním důležitým typem kolujících nepravd obvykle nestojí zlý úmysl. Jde o nepochopenou satiru. Nepochopené nebo z kontextu vytržené vtipy začínají žít vlastním životem a pobuřovat. Jedním z takových výstřelků byla například zpráva o tom, že Evropská unie zakáže písmenko Ř, aby zjednodušila češtinu. 

V internetové džungli je jednoduše potřeba mít se pořád na pozoru. A proto vám v následujících videích a textech popíšeme, jak se tu neztratit a nenechat se chytit do pasti výmyslů. Zjistíte třeba, kdo vytváří fake news, proč se nenechat uvěznit do názorové bubliny nebo jak si ověřit správnost informací.