O tom, že v období po změně letního času na zimní dochází častěji ke střetům automobilů se zvěří, jsme vás informovali již dříve ve videu "Jak se na silnici vyhnout střetu se zvěří?". Protože vás tato problematika zajímala, rozhodli jsme se téma ještě trochu více rozvést.
Jak se chovat, abyste riziko srážky eliminovali, jsme už popsali. Jestliže se vám ale zvíře rozhodne skočit pod kola na poslední chvíli, pak už pravděpodobně nenaděláte nic. V těchto případech nemá cenu snažit se zvěři vyhýbat a riskovat tak srážku se stromem či s protijedoucím vozidlem.
Samozřejmě čím pomaleji v okamžiku srážky pojedete, tím mírnější (a levnější) budou škody na vašem automobilu. Co se týče toho, kdo případné následky hradí, rozhodující je vždy fakt, kdo zvíře vlastní. Nejčastěji se ale setkáváme se srážkami s lesní zvěří, jako jsou srnky, divočáci či zajíci. Tyto zvířata jednoho oficiálního majitele pochopitelně nemají, proto si škody na vozidle musíte zaplatit vy. Uhrazeny vám mohou být ale pojišťovnou v případě, že je „střet se zvěří“ součástí pojištění vašeho vozu. To už je běžnou volbou, když si volíte rozsah havarijního pojištění. Součástí povinného ručení je tato položka výjimečně.
Někteří lidé se bojí, že by museli platit i likvidaci mrtvé zvěře, tak z místa nehody raději ujíždí. Tyto náklady ale platit řidiči určitě nemusí, odstranění následků nehody na silnici a odvoz zvířete je v kompetenci policie a správy dané honitby.
Po srážce tedy rozhodně neujíždějte, ale ihned volejte policii. V žádném případě byste neměli ani manipulovat s raněnou zvěří. Ta může být nejen nemocná, ale následkem srážky také dezorientovaná a agresivní. Jakýkoli kontakt s ní může být tedy pro člověka nebezpečný. Zvláště, pokud srazíte divoké prase, raději vydržte do příjezdu policie v autě. Tato zvířata bývají v krizových situacích agresivní hodně.
Pojistné plnění se v případech střetů zvířat s auty pohybuje většinou okolo 30 tisíc korun. Na dražších a luxusních vozidlech či při silnějším nárazu bývají škody samozřejmě i mnohonásobně vyšší. Někdy se tedy vyšplhají škody do výše i několika set tisíc korun.
Jednoznačně popsat rozsah škod při srážkách v jednotlivých rychlostech je bohužel zcela nemožné. Vliv na důsledek nehody má totiž nejen samotná rychlost vozidla, ale i spousta dalších faktorů, jako jsou vzdálenost, ve které si řidič zvířete všimne, než začne brzdit, způsob, jakým řidič situaci řeší, způsob, jakým ke srážce dojde, velikost a váha zvířete, ale i typ a kvalita samotného vozu. Pojďme si tedy alespoň názorně říct, v jaké rychlosti máte kolik času na zabrzdění, aby ke střetu nedošlo.
Jestliže si zvířete řidič všimne například 60 metrů před ním a jede rychlostí 80 km/h, má šanci ještě zcela zastavit a nehodě se vyhnout. Brzdná dráha při takovéto rychlosti je pro vozy s kvalitním obutím totiž cca 55 metrů.
Pokud ale ještě 60 metrů před zvířetem jede auto rychlostí 100 km/h, zastavit už nestihne. V takovém případě se už totiž brzdná dráha dostává na minimálně 80 metrů. Při stokilometrové rychlosti a šedesátimetrové vzdálenosti tedy auto do zvířete narazí rychlostí cca 60 km/h. A to je dostatečná rychlost na to, aby došlo nejen k usmrcení zvířete, ale i ke zničení celé přední části vozidla. Na tu totiž v době nárazu v případě srážky s menším divočákem či srnou působí hmotnost asi 3,5 tuny, v případě srážky s jelenem se pak nárazová hmotnost zvyšuje až na 5 tun. Můžete tedy očekávat podobné důsledky, jako kdyby se vám na kapotu postavil dospělý slon.
Zvířete si řidiči ale často všimnou daleko později, než 60 metrů před ním. Není asi nutné zmiňovat, že pokud při nárazu v rychlosti 60 km/h působí na vůz zdánlivě 3,5 až 5 tun dle váhy zvířete, při náraze v rychlosti vyšší se bude jeho síla ještě úměrně zvyšovat.
Jediná možná rada na závěr tedy zní: Jezděte v úsecích se zvýšeným výskytem zvěře opravdu obezřetně a pomalu, především ve večerních a ranních hodinách.
Video na téma Jak se na silnici vyhnout střetu se zvěří naleznete ZDE.
Myslíte si, že manuální převodovka je stále trendy? Jste na omylu. Evropská data ukazují, že zatímco v roce 2020 disponovalo 89 % nových prodaných osobních vozů manuální převodovkou, v roce 2024 se jednalo již jen o 32 %. Obliba vozů s automatickou převodovkou neustále roste. Nezkušeným řidičům pomáhá s řazením a řidič se tak může naplno věnovat řízení.
Automat je pohodlnější, a to nejen pro řidiče, ale i pro posádku, jelikož nedochází k nepříjemnému cukání při přeřazování. Navíc šetří motor, napomáhá k nižší spotřebě a umocňuje požitek z jízdy.
Dalším důvodem je také nabídka. V současné době většina automobilek nabízí většinu svých modelů v automatu. U luxusních značek se za manuální pohon dokonce připlácí. Ve spojení s hybridními modely nebo elektromobily je pak automatická převodovka pro výrobce jasnou volbou.
Tzv. automaty se z pohledu řidiče vyznačují dvěma zásadními odlišnostmi. Místo řadící páky je k dispozici tzv. volič, který bývá u některých modelů umístěn na jiném místě než klasická řadící páka. Dále se liší tím, že zde chybí pedál spojky. Auta s automatickou převodovkou mají pouze dva pedály: brzdu (vlevo) a plyn (vpravo).
Pokud řídíte automat poprvé, měli byste se seznámit s voličem. Některé připomínají řadící páku, ovšem jiné vypadají zcela odlišně. Místo schématu řízení uvidíte písmena (známá také jako polohy převodovky P R N D). Většina modelů má čtyři základní polohy:
Pozor! Model vašeho vozu může mít také stupeň Brzda (Brake - B). Tato poloha je podobná jako u polohy Vpřed (Drive - D), ale vždy, když sundáte nohu z plynu, přiměje auto zabrzdit. Tento systém zamezuje přehřívání brzd při brždění na prudkých svazích (třeba v horách), ale zároveň umožňuje dobití baterie u hybridních vozů.
Automobily s automatickou převodovkou disponují systémem rychlostních stupňů, které se autonomně mění v závislosti na rychlosti vozu. Jinými slovy, automobil sám volí rychlostní stupeň, který je v daném okamžiku nejvhodnější.
Jsou na volantu ve vašem autě z každé strany zahnuté páčky? Pokud ano, jedná se o tzv. pádla, kterými jsou opatřeny některé typy vozů s automatickou převodovkou. Pomocí nich je možné sekvenčně přeřazovat na vyšší nebo nižší rychlostní stupeň.
Tímto způsobem lze zkrátit nebo prodloužit dobu přeřazení na jiný rychlostní stupeň (na který by auto za normálních okolností přeřadilo autonomně) z důvodu zvýšení výkonu a reakceschopnosti vozu při sešlápnutí plynu. Toto ovládání je typické pro sportovní modely. Nováčkům za volantem automobilu s automatickou převodovkou využívání této funkce však rozhodně nedoporučujeme.
Řidičský průkaz skupiny B vás opravňuje k řízení osobního vozu jak s manuální, tak automatickou převodovkou, pokud jste složili závěrečné zkoušky na automobilu s manuálním řazením. Existuje však i varianta řidičského průkazu určená pouze pro automobily s automatickou převodovkou. Tento průkaz získáte po absolvování závěrečných jízd na vozidle s automatickou převodovkou, avšak neumožňuje vám řídit vozy s manuálním řazením.
Máte strach z řízení automatu? Nemějte. Chápeme, že některé prvky manuálního řízení vám budou zprvu chybět. V našem návodu se v 5 jednoduchých krocích dozvíte, jak automat řídit.
Než se vydáte na cestu, nastavte si polohu sedadla. Mějte na paměti, že nohy i ruce by měly být mírně pokrčené. Dokud je motor vypnutý, ujistěte se, že vám vzdálenost od palubní desky umožní sešlápnutí obou pedálů. Zároveň si nastavte zrcátka, abyste měli dobrý výhled.
Zapamatujte si, že plyn je vpravo a brzda je vlevo. Oba pedály byste vždy měli ovládat pravou nohou. Řidiči vozů s manuální převodovkou dělají často tu chybu, že používají levou nohu, kterou jsou zvyklí ovládat spojku. Použití levé nohy v automatu však může vést k nechtěnému sešlápnutí brzy. Proto se ve vozech s automatickou převodovkou levá noha nepoužívá vůbec.
K nastartování vozu lze použít klíč, ačkoliv většina automatů je opatřena kulatým tlačítkem (Start). Mějte také na paměti, že většina moderních modelů má elektrickou ruční brzdu. K odjištění ruční brzdy silně stiskněte brzdový pedál.
Než se vydáte na cestu, doporučujeme, abyste se naučili k čemu jsou určeny jednotlivé polohy voliče P R N D. Tak a můžete vyrazit. Sešlápněte brzdu a ovladač nastavte do polohy Drive (D).
Dříve než své auto zaparkujete, zatáhněte ruční brzdu. Teprve až bude ruční brzda zajištěná, nastavte volič do polohy Parkování (P). Než z vozu vystoupíte, vypněte motor.
Teď, když víte, jak se automat řídí, dáme vám několik tipů pro vaše první bezpečné cesty:
Poloha B (Brake - brzda) v autě s automatickou převodovkou indikuje, že váš vůz brzdí motorem, což zamezuje přehřívání brzd v prudkém svahu a umožňuje rychlejší dobíjení hybridních baterií.
Při předjíždění v autě s automatickou převodovkou upozorněte na manévr pomocí blikačů a pak jemně sešlápněte plyn, aby auto začalo předjíždět. Bude-li potřeba, motor změní převodovou rychlost dle potřeby.
Pro nastartování vozu s automatickou převodovkou sešlápněte brzdu a stiskněte tlačítko START, které nastartuje motor.
Aby vaše cesta byla skutečně bezpečná, nezapomeňte na povinné ručení. U nás věříme, že nejlepším pojištěním je takové, které se přizpůsobí vašemu každodennímu životu. Proto si v naší pojišťovně můžete poskládat takové povinné ručení, které zajistí přesně takové krytí, jaké potřebujete.
Navíc vám budeme k dispozici již od prvního nastartování vozu a nabídneme vám hustou síť autoservisů vybavených nejnovějšími technologiemi. V případě potřeby tak můžete čerpat služeb zdarma a vrátit se na cesty hned jak to bude možné.
Přečtěte si:
Kontrolky v autě – na co si dát pozor?
10 funkcí a tlačítek v autě, o kterých jste pravděpodobně nevěděli